Téma: sny
Mně jo. Jen v nich kupodivu nikdy nehrál hlavní roli manžel. Ani ten minulý, ani ten přeminulý. Koneckonců, od toho jsou sny, aby v nich měla hlavní slovo fantazie. A tou domácí scéna obvykle neoplývá...
Zuzana Zajícová
Když nastal lednový "vlčí úplněk", byl krásný, sníh ve světle měsíce jiskřil a vše kolem vypadalo tajemně. Obvykle mi úplněk nevadí, ale tentokrát jsem měla divný sen, naštěstí to nebylo o mně.
Snívala som odjakživa, dokázala som si predstaviť situáciu, krajinu, primyslela som si zaujímavé postavy. Snívala som o tom, kde budem o päť, o desať rokov. Chvíľu som si tam so svojimi myšlienkami pobudla lietala a dúfala.
Horký téměř letní den, slunce se kutálí po nebi a paprsky objímá zem.
Nevím jak vy, ale já se do postele každý večer těším a většinou usínám tak rychle, že ani nedokoukám to, na co jsem se v televizi chtěla před spaním podívat. V noci, když se vzbudím, pak tu televizi po paměti vypnu, jenom se otočím na druhý bok a spím dál. A většinou se mi zdají sny.
Ano, ne vždy se splní, někdy jsme rádi, někdy ne. Jsou to sny, máme je určitě všichni, jsou to sny, které se nám zdají, když spíme. Nevím jak vy, ale já jsem ráda, že to, co se mi občas zdá, se nesplní. Myslím, že nejsem sama.
Nedělní ráno. To je slastný pocit, protáhnout se v postýlce, pomyšlení, že si mohu vstát, kdy chci, prožívat příjemné chvíle po procitnutí. Anebo se zamyslet nad snem, který mi utkvěl v hlavě. Sny, toť jsou záhady. Ani odborníci je neumí vysvětlit. Pokud to jsou milé sny, proč ne, ať se nám zdají.
