Psychika
Potkávám ji po dlouhých letech v podzemních chodbách nemocnice. Okamžitě se poznáváme a obě, s plachým pousmáním, vyslovujeme téměř současně svoje: „Dobrý den.“ Nic víc, nic míň. Ona v ošetřovatelském, já v sesterském. I beze slov nám je jasné, že jsme zůstaly věrny…
Iva Bendová
Samozřejmě, pokud se ji dožiji. Nebál jsem se padesátky, šedesátky ani sedmdesátky. Bojím se, ale osmdesáti. Proč? Myslím si, že to zkrátí mé aktivity a můj život bude omezen. Výkonností, ubyde sil a zhorší se rapidně zdraví.
„Renáto, já na nadpřirozené věci nevěřím. Jestli se ten tvůj kamarád trefuje, když ti předpovídá budoucnost, tak to není žádný věštec, ale dobrý psycholog, který tě má přečtenou a odhadne, co uděláš. Jak dlouho se vlastně znáte?“
Máte rádi změny? Asi jak které, viďte? Ale obecně – spíš ano, nebo spíš ne? Já spíš ne. Jsem dost konzervativní a trochu skeptická. Jeden aforismus praví: „Každá změna je k horšímu. Změna je život.“ Tak černě to ale nevidím. Vím, že mnohé změny jsou i k lepšímu.
