Téma: alkoholismus
Píše se rok 2002. Nenechte se zmást, nejedná se o název jednoho v té době z nejsledovanějších filmů USA, jehož roztomilého a chytrého hrdinu zná více než miliarda diváků. Tento Benji není tentýž, jenž obdržel dvakrát ocenění zvířecí hvězda roku, nominaci na Oskara a cenu Emmy a získal Zlatý globus.
Iva Bendová
Chodíme méně do restaurací. Spotřeba piva klesá. Zároveň ale my, Češi, stále patříme mezi národy, které pijí alkoholu nejvíce. Jen se mění způsob, jakým si ho dopřáváme.
Milion dvě stě tisíc Čechů si v únoru vyzkoušelo měsíc nepít alkohol. Jde o už tradiční akci Suchej únor, jejímž cílem je přimět lidi, aby si zkusili, zda bez pití vydrží. Ukazuje se, že obtížnější to je pro lidi vyššího věku. Ti jsou na alkoholu závislí více než mladí.
Před lety Světová zdravotnická organizace (WHO) považovala za bezpečnou denní dávku alkoholu dvě jednotky u mužů a jednu jednotku u žen. Jednotkou alkoholu se myslí jakýkoliv nápoj, který v sobě obsahuje 14g alkoholu (ethanolu), tedy jedno malé pivo nebo malý panák slivovice.
Frťana na posílení v předvánočním shonu, sklenička šampaňského při štědrovečerní večeři a pak zase přípitek na oslavu Nového roku. To jsou jen ty nejčastější příležitosti, při kterých během prosince pijeme alkohol. Nikdo je už ani nezpochybňuje, prostě se to tak nějak vžilo.
Veselost, zábava, dobrá společnost, uvolněná nálada. Tyto pojmy si většinou spojujeme s pitím alkoholu. Kéž by tomu tak bylo ve skutečnosti. Většina lidí si s vínem či panáky něčeho tvrdého spojuje negativní emoce, nikoli zábavu.
Žijí sami a popíjejí. Doma, v klidu. Nikdo z okolí by je neoznačil za alkoholiky, opilé je nikdo nevidí. Někdy jde o lidi, kteří žijí v páru a přesto ten druhý vůbec nemá tušení, že si jeho polovička ve vedlejším pokoji každý večer dává několik sklenek.
Podzim je u nás tradičně obdobím vinobraní, které se točí kolem jednoho z nejoblíbenějších alkoholických nápojů. Víno či pivo se u nás považují za součást národní tradice, jejich nadměrná konzumace nás ale posouvá na přední příčky nehezké celosvětové statistiky.
Stresy spojené s epidemií koronaviru se projevily i na zvýšené spotřebě alkoholu. Podle Jarmily Vedralové, ředitelky odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR, došlo k nárůstu tzv. nárazového pití a také ke zvýšení nadužívání psychoaktivních léků.
České populaci dlouhodobě náleží jedna z prvních příček v závislosti na alkoholických nápojích. Nejnovější studie Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) podrobně sleduje, jak na tom Češi s pitím alkoholu jsou.
