Česká republika aktuálně drží 3. místo ve spotřebě alkoholu. Užívání alkoholických nápojů je přitom spojeno s řadou škodlivých zdravotních a sociálních důsledků, včetně zvýšeného rizika vzniku několika druhů rakoviny nebo jedné z „nejproslulejších“ nemocí souvisejících s nadměrným pitím – cirhózou jater.

Podle poslední zprávy OECD z roku 2019 spotřebuje v České republice každá osoba starší 15 let až 11,9 litrů čistého lihu za rok. Hůře už jsou na tom pouze v Rakousku (12,2 l) a Lotyšsku (12,9 l). Přitom země, které se mohou rovněž pyšnit pivní či vinařskou tradicí, jsou na tom lépe než my – např. Německo (10,6 l), Belgie (9,2 l) či Itálie (7,7 l). Podle Světové zdravotnické organizace má ale konzumace alkoholu každoročně na svědomí úmrtí až 3 milionů lidí a podílí se na zhoršení zdraví dalších milionů. Celkově se odhaduje, že více než 5 % všech nemocí vzniká v důsledku nadměrného pití.

Rizika související s nadměrným pitím

„Zdravotní riziko nesouvisí s druhem alkoholického nápoje, ale především s množstvím „čistého“ alkoholu v nápoji. Za „bezpečné“ se považuje množství do 24 g čistého alkoholu za den, což jsou např. 2 malá piva, 2 dcl vína či 2 malé skleničky destilátu denně,“ vysvětluje MUDr. Emilie Niedobová, primářka interního oddělení nemocnice v Kolíně. Tolerance je u žen nižší než u mužů, mnohem větší riziko přináší též pravidelné denní pití než pití občasné.

Orgánem, jenž je nejčastěji spojován s negativním vlivem dlouhodobého užívání alkoholu, jsou játra, v nichž se metabolizuje více jak 90 % alkoholu. Malé množství se vylučuje ještě ledvinami, plícemi a kůží. Nadměrné užívání alkoholu patří k nejčastějším příčinám jaterních chorob na světě a asi v 50 % je příčinou všech jaterních cirhóz.  

Poškození jater alkoholem se může projevit akutním poškozením – tzv. akutní alkoholovou hepatitidou, nebo chronickým onemocněním, které má několik stádií. „Prvotní změnou při chronické konzumaci alkoholu je zvýšené ukládání tuků v jaterních buňkách, kdy mluvíme o tzv. jaterní steatóze neboli ztukovatění jater. Tyto změny lze zvrátit v průběhu několika týdnů abstinence, kdy dojde k ústupu potíží, zlepšení celkové kondice pacienta i normalizaci laboratorních nálezů,“ říká MUDr. Emilie Niedobová. Kromě abstinence může mít podpůrný význam při regeneraci jater též užívání hepatoprotektiv s obsahem esenciálních fosfolipidů. Jde o látky přírodního původu, které přispívají k obnově struktury a funkce jaterních buněk. Esenciální fosfolipidy lze užívat ve formě tvrdých tobolek, v ČR je k dostání např. volně prodejný lék Essentiale®, který mohou užívat již děti od 12 let (s hmotností přibližně 43 kg).

Jaterní steatóza je tedy v zásadě neškodný stav, který lze úpravou životosprávy a alkoholovou abstinencí poměrně snadno zvrátit. Při pravidelném pití alkoholu však může v játrech dojít k zánětlivé reakci. Pokračující zánět pak vede k chronickému jaternímu poškození a po letech až k rozvoji jaterní cirhózy, která znamená nevratné zjizvení jaterní tkáně a narušení jaterních funkcí.

„Riziko vzniku jaterní cirhózy stoupá s délkou a množstvím zkonzumovaného alkoholu, průměrně se rozvine asi po 10 až 15 letech jeho pravidelného užívání. Při intenzivním pití to ale může být již během 1 až 2 let,“ dodává MUDr. Niedobová. Úmrtnost na jaterní cirhózu ve vyspělých zemích koresponduje se spotřebou čistého alkoholu na obyvatele. V ČR je to 15 úmrtí na 100 tisíc obyvatel, nejvyšší mortalita je u mužů ve věku 35–64 let.