Zdeněk Folvarčný
Pocházím a stále žiji na Ostravsku, kromě vojny na Šumavě. Pracoval jsem ve strojírenství od dělnických pozic po vedoucí funkce THP. Nyní jsem v důchodu.
Obec: Ostrava
Povolání: Důchodce
Ještě na počátku 60. let minulého století jsme bydleli v domku se zahradou a kouskem pole, ale rodiče to zmáhalo. Nedaleko nás rostlo nové sídliště, rychle přerůstající v město.
Zdeněk Folvarčný
První své auto zvané Embéčko jsem si přišel odebrat po 2, 5 letech v pořadníku. Předávající paní s krabičkou klíčů nás nechala vybrat z několika vozů na parkovišti a pak se snažila najít v krabičce ten pasující klíč.
Dnes písmena připomínají před odchodem z domu nepostradatelné potřeby: Klíče. Mobil. Brýle. Ale původně to byli Kašpar, Melichar a Baltazar. Něco o tom vím, přestože církevní výuka mi byla jako dítěti odepřena.
Kdysi dávno v minulém století bylo možno levně strávit víkend v podnikovém rekreačním domě v Beskydech. Když to byla svazácká brigádní akce, pak i zcela zdarma.
Touhle dobou, při cestě přeplněným prostředkem MHD z vánočně nazdobeného tržiště, člověk leccos nechtíc vyslechne. Aniž o to stojí, naslouchá, vnímá adventní čas s atmosférou okolí a hlavou se mu honí úvahy.
