Zdeněk Pokorný
SŠ učitel, technik, prduch. Středočech v Ostravě desátým rokem. Podporuji Ukrajinu a teď i Grónsko. Našel jsem spřízněnou duši a už nejsem sám. Je to vzácný člověk, vážím si jí. Přírodu mám rád a klimatická změna je reálná. Snažím se žít nenáročně. Nevyvíjet uhlíkovou stopu. A pokud už ji vyvinu, hned ji za sebou zametu ...
Obec: Ostrava
Povolání: učitel, technik
Když to od ambonu směrem do lodi k lidem zaznělo, v kostelních lavicích to radostně zašumělo. Ten šum vyjadřoval veliké očekávání, že se to ještě několikrát zopakuje. A nikdo nebyl zklamán.
Zdeněk Pokorný
Jsme v davu. A v tom davu byl jednoho slunečného červnového dne roku 1936 v hamburské loděnici, kam zavítal i německý vůdce Adolf Hitler při spuštění hotové lodi na vodu, také dělník loděnic August Landmesser, který vstoupil do dějin jako "muž, co nehajloval".
Netřeba zvlášť připomínat, jak humor působí blahodárně v mezilidských vztazích. Dokonce se říká, že pomocí humoru lze vpravit do člověka mnoho dobrého. Svatý Filip Neri byl veselý svatý a traduje se o něm celá řada historek.
Netiketa je etiketa pro internet. A proč bychom něco takového potřebovali? No, protože chat, diskuzní fórum a sociální sítě slouží ke komunikaci mezi lidmi, a tady se nějaká ta pravidla logicky hodí.
BORO je zkratka, která se používala za socíku v armádě. Znamená Bojové rozdílení. Umělá inteligence nám řekne, že jde o termín používaný ve vojenském prostředí pro rozdělení a určení úkolů, stanovišť a dalších záležitostí v rámci přípravy na bojovou činnost nebo cvičení.
Pomaličku rozmrzám. Upřeně se dívám do plamenů krbových kamen na Sabince, kam jsem před chvílí už za tmy dorazil. Od Petrových kamenů jsem klopýtal potmě, protože mi přestala svítit čelovka a vážil jsem na kamenité cestě každý krok.
Už vidím, jak se řada z vás, kteří nemají rádi náboženské úvahy, oklepe a dál nečte. Chápu to. Taky nemám rád fráze. Riskni to, a čti dál. Nechci polemizovat ani nabízet nic, co byste sami neznali z vlastní zkušenosti. Chci se s vámi podělit s tím, na co jsem přišel.
Titulek skrývá nevyslovenou modlitbu k Bohu před osudem, kterému čelíme ve stále rostoucích případech. Jednou mě docela pobavil a zasáhl článek, ve kterém novinář píše, že se máme velmi dobře a není důvod k nespokojenosti. A já si to ani neuvědomuji. Že mohu a mám být šťastný.
