Téma: životní postoj
Během svého života se každý člověk s kritikou setká. Buď je někým kritizován, nebo naopak kritizuje něco či někoho. Nejčastěji si pod slovem kritika představíme nějaké negativní hodnocení, které je kritizované osobě nepříjemné. Kritika však může být jak pozitivní, tak negativní.
Ukázkový úvodní text článku
Vyrůstaly jsme se sestrou v prostředí, kde hlavní slovo měli vždy dospělí. Dítě se muselo podřídit a chovat se podle přání rodičů. Co chtělo či nechtělo, bylo druhořadé. Nejlepší bylo, když se o dítěti ani nevědělo, když bylo tiché a sedělo na místě.
Ukázkový úvodní text článku
Četli jste někdy v poslední době, že někdo hledá pracovníka, který má dlouholeté životní zkušenosti? Že by někdo hledal radu u někoho, kdo má životní zkušenosti? Asi ne, že? Vidět a slyšet jsou převážně lidé mladí nebo ve středním věku. Ti teď naopak udělují rady na všechny strany.
„Maruško, seď, ani se nahni, neotáčej se a pro jistotu zavři obě oči,“ požádal jsem naléhavým hlasem svou okulibou cukrárenskou kamarádku, sotva jsme se usadili v křesílkách a servírka před nás postavila kávu s větrníkem.
Ukázkový úvodní text článku
V dobách mého raného mládí (60. a 70. léta) měl zvláštní křestní jméno málokdo. My holky jsme byly Jany, Jarky, Jitky, Hany, Dany, Mileny, Jiřiny, Aleny, Věry, někdy i Evy, Ireny, Květy, Zdenky a Vlasty. A kluci se jmenovali Petr, Pavel, Franta, Mirek, Jirka, Jarda, Láďa, Zdeněk, Karel, někdy i Miloš a Luděk.
Radost z maličkostí. Hezké téma. Už jen při jeho přečtení nebo vyslovení se začínám usmívat. A napadne mě hned několik maličkostí, které mi dělají radost. Současně začnu vzpomínat, jak jsem se z maličkostí radovala v průběhu svého života. A říkat si, jak to asi mají jiní lidé.