Domácí mazlíčci
Ukázkový úvodní text článku
Marie Měchurová
Ukázkový úvodní text článku
Ukázkový úvodní text článku
Ukázkový úvodní text článku
Ještě dnes cítím ranní rosu, vlhkou trávu a psí kožich. Bylo to období, kdy svět se mnou sdílel hladkosrstý foxteriér Brix – přátelský, sebevědomý a oddaný společník, který dokázal rozzářit každý den svou přítomností.
Psi mě provázejí životem už téměř třicet let. Za ta léta jsem s nimi zažila spoustu legrace, ale i adrenalinu a infarktových situací, které oni vždycky dokázali vyvážit něčím, co se nedá koupit: svou věrností a láskou. V mém srdci tak zanechali spoustu vzpomínek.
Pražský dopravní podnik bude na majitelce fenky uplatňovat náhradu škody. Zvíře vběhlo do kolejiště metra a provoz byl přerušen. Za psa zodpovídá majitel. A mnohý si to zrovna moc nepřipouští.
Kdysi byl hodně oblíbený vtip o silně agresivním středně velkém žlutém psu. Když ho jeho pán dostal, měl s ním trápení. Vycvičit ho nešlo a taky zvláštně vypadal. Nový majitel tedy začal tím, že mu ostříhal jeho divnou mohutnou hřívu.
„Pane Pražáku, nemůžu založit fakturu, nejde mi tam číslo účtu a dost to spěchá. Můžete přijít?“ ozvalo se přednaštvaně v telefonu. Měl jsem poslední den před dovolenou, už se viděl někde v českých luzích a hájích, a teď tohle.
Jaký byl vůbec můj nejlepší pes? Ten největší, nejostřejší, nejvycvičenější, nebo ten můj dávný, malý a zrzavý, který uměl okamžitě vše, co se ti velcí musí pracně a často marně učit?
Už dávno nejsem aktivní kočkař, ale duší jím jsem asi pořád. Jinak by mne tolik nerozhodil článek Daniely Lender Chaloupkové o kočičí kavárně, zničené výbuchem plynu. Naštěstí se tam ale vše v dobré obrátilo, a tak i já mohla pozitivně zavzpomínat...
Trávili jsme dovolenou v domě po babičce na Nymbursku. Byl červencový podvečer a po krásném dni se začala modravá obloha pozvolna měnit v černý mramor, lemovaný v dáli záblesky vzdálené bouřky.
Před necelým půlrokem, přesně 24. března v osm hodin ráno, se rekonstruovanou ulicí nedaleko nemocnice v Havlíčkově Brodě rozlehl výbuch. V jeho důsledku došlo k totálnímu poškození obytného domu, jehož součástí byla kočičí kavárna Šťastné tlapky.
Ukázkový úvodní text článku
Asi jako každé dítě, i já jsem vždycky snila o tom, že budu mít psa. Rodiče, a později i manžel, měli ale odlišný názor. Byla jsem již smířená s osudem, nebýt toho, že mi do života zasáhla náhoda.
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných vzpomínek na mládí. Léto bylo tehdy krásné a mysl dospívajícího mladíka byla naplněna romantikou, volností a nespoutanou energií. Letní taneční zábavy k tomu bezpochyby patřily.
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl cestovat z práce domů jako obvykle metrem a busem, ale když na náměstí Republiky zahlásili náhlé přerušení provozu, otočil jsem to na Masaryčku a sednul na Elefanta.
Ukázkový úvodní text článku
Ukázkový úvodní text článku
Ukázkový úvodní text článku
Syn koupil dětem psa, dcera morčata, další dcera má dvě kočky. Každé léto se opakuje stejná situace. Všichni čekají, že se o ně s manželem postaráme, zatímco oni budou cestovat. Poprvé jsme odmítli. A nastal problém.
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme se sobotního podvečera usadili se Soňou k restauračnímu stolu za účelem doplnění sil po odpoledním courání ulicemi města.
Ukázkový úvodní text článku
