Nový zákon o bydlení pomůže vyřešit situaci desítkám tisíc lidí v bytové nouzi, říká ministr Kulhánek

Cituji z webu vašeho ministerstva: „Chceme, aby bylo bydlení v Česku dostupné i pro ty, kteří nedosáhnou na hypotéku. Chceme, aby děti nebo senioři nemuseli žít na ubytovnách. Pomůžeme obcím k dostupným bytům, poradíme jim s financováním....“ Co tedy konkrétně vaše ministerstvo udělalo pro to, aby lidé, tedy hlavně ti nemajetní, měli kde bydlet?
Ministerstvo pro místní rozvoj je jediným rezortem, který má jakousi prodlouženou ruku do regionů. A jednou z jeho agend je právě politika bydlení. A našim úkolem je připravit podmínky pro to, aby se právě v regionech stavěly nové byty, aby lidé měli možnost pořídit si dostupné bydlení. My máme v rámci své struktury Státní fond podpory investic, který vytvořil program dostupného nájemního bydlení. Ten umožňuje městským a obecním samosprávám, ale i soukromým investorům, využít velmi dobrý mix dotace, nízkoúročeného dlouhodobého úvěru a minimální míry spolufinancování žadatele stavět nové bytové projekty.

Umí si obce o evropské dotace na výstavbu dostupného bydlení požádat? Protože nemám dojem, že by v menších městech docházelo k nějakému stavebnímu boomu...
Součástí tohoto programu bylo zřízení konzultačních regionálních center, která poskytují velmi podrobnou metodickou pomoc všem subjektům, které bytové projekty plánují - od samotné přípravy projektů, přes projektovou dokumentaci a samozřejmě pomoc s celou agendou podání a zpracování žádosti tak, aby se ten starosta či ta městská samospráva nebála projekt realizovat. A v tom jsme se za ty poslední čtyři roky výrazně posunuli, protože městské samosprávy předtím takovou podporu neměly, a i proto se do projektů výstavby nových bytů nepouštěly.

Státní fond podpory investic vyčlenil na nové projekty jen sedm miliard korun a ty jsou již vyčerpány. Co bude dál?
Ano, ten program na dostupné nájemní bydlení, kde bylo alokováno sedm miliard korun, se ukázal jako velmi atraktivní, dnes už víme, že jsou tam podány projekty za 20 miliard korun. Abychom všechny tyto projekty stihli vyhodnotit a schválit, tak jsme nyní dočasně příjem nových žádostí pozastavili s tím, že jsme na vládě dohodli jeho pokračování, tedy zajištění dalších zdrojů. Ten program je notifikován u Evropské unie až do roku 2030 a my bychom rádi, abychom se z té naší původní ambice, která mířila na zhruba 4500 nových bytů, dostali na nějakých 15 000 bytů. Důležité je, že jde právě o to dostupné bydlení, na které je možno použít veřejné prostředky.

Můžete to ještě blíže vysvětlit, co je to vlastně to dostupné bydlení, pro koho je určeno?
Jsou to bytové projekty s byty, kde je nájem nižší než tržní, a to minimálně dvacet let, a zároveň starostové si mohou určit, jakým cílovým skupinám je chtějí poskytnout - ať jsou to mladí lidé nebo naopak senioři nebo třeba preferované profese, které v tom daném místě potřebují, tedy učitelé, zdravotníci, sociální pracovníci, a tím pádem vlastně zlepšujeme dostupnost bydlení nejen ve velkých městech, ale zejména v těch menších městech, které mají kolem padesáti tisíc obyvatel. A to je hrozně důležité i proto, že dokážeme uspokojovat poptávku v těch městech, kde byla dosud poptávka výrazně vyšší, než byla nabídka.

Ve kterých regionech těch projektů s dostupným bydlením vzniká nejvíce?
Nejvíce podaných žádostí mají města v Moravskoslezském kraji a Jihomoravském kraji, ale máme žádosti plošně z celé republiky.

Do roku 2030 se tedy postaví patnáct tisíc bytů s dostupným nájemným. Podle analýz realitních odborníků ale chybí v Česku zhruba půl milionu bytových jednotek...
Samozřejmě, že kromě tohoto dostupného bydlení vznikají tisíce bytů s tržním nájmem plus další tisíce vlastnických bytů staví soukromí developeři. Každý rok se v České republice postaví zhruba 40 tisíc nových bytových jednotek. My se jednak snažíme o to, aby se zlepšila pověst nájemního bydlení a bylo, řekněme, více v oblibě. Společnost pořád vnímá nájemní bydlení jako jakési druhořadé oproti vlastnickému bydlení. Z hlediska ekonomického a z hlediska flexibility na trhu práce je však mnohdy nájemní bydlení výhodnější, což ostatně vidíme na příkladu bytové politiky ve vyspělých zemích, kde je nájemní bydlení ve městech dominantní. Dále potom usilujeme právě o to, aby více bytů stavěly obce. Naším cílem je, aby obecní byty tvořily 10 procent bytového fondu v ČR.

Jak to vypadá s družstevním bydlením, lze tady také očekávat nějaký pozitivní vývoj?
Ano, družstení bydlení bylo v minulých letech oproti tomu vlastnickému a ve vztahu k hypotékám znevýhodněno tím, že se nedaly odečítat úroky z daňového základu, což od 1. ledna 2026 bude možné a já věřím, že to bude pozitivní motivace pro družstva. Zároveň vnímáme, že v rámci legislativních úprav daleko více obcí uvažuje o zakládání družstev. A v přípravě pro schválení formou zákona jsou pak ještě bytové společnosti s omezeným ziskem, které budou moci zakládat jak samosprávy, tak jiné právnické osoby s tím, že budou zakládany pro účel bytové výstavby, a to s minimální mírou zisku na krytí jejich provozních nákladů a veškeré další získané prostředky budou muset být reinvestovány do další bytové výstavby. Toto je i trend v řadě evropských zemí.

Ještě se chci zeptat na zákon o podpoře bydlení, který bude platit od ledna příštího roku a který má výrazně pomoci lidem v bytové nouzi. To je, myslím, jeden ze zásadních zákonů, který byl letos schválen...
Ano, to je velmi důležitý zákon, který se letos podařilo schválit a který cílí na zhruba 160 tisíc lidí, jež se dnes nachází v tzv. bytové nouzi a další statisíce, které jsou bytovou nouzí ohroženi.

Možná, než se dostanete k tomu, co je smyslem tohoto zákona, pojďme si říct, co je to ta bytová nouze...
Bytová nouze neznamená jen to, že člověk nemá střechu nad hlavou. Je to bydlení v nevyhovujících podmínkách, ať už to jsou byty přeplněné nebo špatně technicky udržované, nejrůznější azylové domy, ubytovny a podobně. Lidé ohroženi bytovou nouzí se pak nejčastěji ocitnou v nějaké složité životní situaci jako je úmrtí partnera, rozvod, ztráta zaměstnání nebo třeba přírodní katastrofa... A právě všichni tito lidé mají nyní díky novému zákonu možnost navštívit některé ze 132 tisíc kontaktních míst pro bydlení po celé republice, která jim nabídnou asistenci, tedy pomoc s vyhledáním nového bydlení. Součástí zákona je totiž systém vytvoření bytů s garantovaným nájemným, do kterého obce i soukromí vlastníci vkládají nájemní byty, které jsou pronajímány za nižší než tržní nájem, tedy jedná se o garantovaný nájem. Vlastník bytu pak má garanci, že si ten svůj byt zase může z toho systému vyzvednout, a to ve stavu, v němž jej do systému vložil. Zároveň lidé, kterým bude poskytnuto toto nájemní bydlení, musí respektovat pravidla nájmu, ať už je to řádné placení nájmu, udržování bytu v řádném stavu, ale také využívání služeb asistence v bydlení, což je další nástroj zákona o podpoře bydlení. Pokud tato pravidla poruší, může dojít až k vystěhování, které je pak poměrně jednoduché.

Tento nový zákon o bydlení tedy může restartovat život lidí, kteří se ocitnou v nouzi...
Samozřejmě, ten člověk má střechu nad hlavou, zlepší se jeho postavení na trhu práce, zlepší se jeho situace ve společnosti, pokud je to třeba neúplná rodina s dětmi, tak ty děti získají nové zázemí, mohou navštěvovat kroužky atd., zkrátka celkově ta domácnost, pokud má odpovídající bydlení, může fungovat úplně jinak. Proto jsem hrozně rád, že se tento zákon, který tady dle odborníků chyběl třicet let, podařilo letos schválit. Má účinnost od 1. ledna 2026 a slibujeme si od toho to, že do deseti let pomůže vyřešit až třicet procent případů bytové nouze v Česku. Tento zákon je zároveň pákou proti podnikání s chudobou, protože neumožňuje koncentraci bytů na jednom místě v tomto systému a navíc musí tyto byty splňovat určité kvalitativní standardy, což u obchodníků s chudobou nehrozí.

Pojďme teď k dalšímu tématu, a tím je cestovní ruch, který rovněž spadá pod váš rezort. Jak na tom cestovní ruch dnes je, předpokládám, že už se vyhrabal z krize, do které se dostal díky covidové pandemii...
Ano, už jsme zase na číslech, kterých jsme dosáhli před covidem v roce 2019. Pro nás je pozitivní, že se na tom podílí rozvoj domácího cestovního ruchu, kdy příjmy z domácího cestovního ruchu dokonce předčily příjmy z incomingu, tedy příjezdové turistiky. Naším úkolem je pomáhat marketingově těm místům, která dosud nejsou tak hojně navštěvována a zároveň máme řadu nových programů na rozvoj turistické infrastruktury a služeb ve vybraných lokalitách.

Ano, zaznamenal jsem, že jste se snažili pomoci třeba povodněmi postiženému Jesenicku nabídkou voucherů. Jak to zafungovalo?
Velmi dobře. My jsme zajistili dotaci voucherů v hodnotě 10 milionů korun, stejnou částku pak zajistily kraje. Pomocí voucherů byla podpořena ubytovací zařízení, kterým kvůli povodním výrazně ubylo hostů. Každý host tak mohl získat slevu na ubytování 300 Kč na osobu a noc. Čtyřčlenná rodina tedy mohla za týden ušetřit 8 400 korun. O tyto vouchery byl obrovský zájem, a to jak v první, tak i ve druhé vlně. A mimochodem, velkou část těchto voucherů si koupili senioři. Ale hlavně, z těch dvaceti poskytnutých milionů se 60 milionů vrátilo státu na daních, díky tomu, že tam turisté utratili nějakých 290 milionů.

Zlepšila se podle vás kvalita služeb v regionech, tedy myslím služeb pro turisty?
Za poslední dekádu se úroveň služeb, ať je to gastro, ubytování, lázeňství, infrastruktura, podle mého názoru výrazně zlepšila. Vidíme to nejen v těch hojně navštěvovaných lokalitách jako jsou Krokonoše, Jizerské hory, Šumava či jihočeská města, ale také v regionech, které měly dříve o turisty nouzi. Co se doposud v Česku nepodařilo, a co vidíme například v sousedním Rakousku, je spolupráce se soukromým sektorem, kdy řadu rozvojových aktivit v oblasti turismu je spolufinancováno soukromými podnikateli, kteří pak z toho následně profitují. To v Česku chybí.

Řekl bych, že rozvoj služeb závisí hlavně na jednotlivých místních samosprávách, tedy na tom, jak jsou ochotny a schopny zajistit si financování svých projektů...
Samozřejmě. Proto máme centra regionálního rozvoje, což je síť po celé České republice, která pomáhá starostům s přípravou projektů z evropských fondů, tak, aby obce mohly projít celým tím schvalovacím procesem rychle a bez chyb. Je to tedy především na samotných samosprávách a jednotlivých starostech, jak jsou aktivní a jak dokáží využít programy, které evropské fondy nabízí.

Nový zákon o bydlení pomůže vyřešit situaci desítkám tisíc lidí v bytové nouzi, říká ministr Kulhánek

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více