V sobotu se nic neděje, jen nám k večeru přivezou pytle s pískem. Leje jako z konve. Ale pořád ještě doufáme, že voda proletí obcí bez toho, aby napáchala výraznějsí škody. Koryto řeky je čisté, břehy a okolí bez větších porostů. Řeka se nebezpečně zvedá a voda v náhonu za naším domem stoupá velkou rychlostí. Bojím se. Déšť je náš úhlavní nepřítel. 

Neděle 15. září 2024, situace je kritická. Provazy deště doplňují vodu na zemi a v řece hučí a převaluje se kalná voda. Dostáváme zprávu, že už nás nestačí evakuovat. Zkázu sledujeme z horního patra našeho domu z bytu sousedů. 

Vody je tolik, že kdyby byla někde u nás přehrada, tak bych si myslela, že se hráz přetrhla. 

Začíná mikulovická apokalypsa.

Přináším jen malé nedokonalé svědectví, fotky jsou jen z okolí našeho domu a když přestalo pršet, tak i z Hlavní ulice, ale nešlo všude stoupnout nebo jít. V neděli nás evakuovali. Trvalo dlouho, než se živel uklidnil, ale to už jsem tam nebyla.

Fotografie jsou pouze zmenšené, bez úprav.