Oldřich Čepelka
Obec: Liberecko
Povolání: sociolog a student a východce
Věk: 77
Možná jste tam byli, městečko se jmenuje San Gimignano. Ale možná jste jako většina návštěvníků Toskánska zajeli hlavně do Florencie a do Pisy. My jezdili především menšími městy a vesnicemi. Na kolech.
Oldřich Čepelka
Je to hmatová, čichová, zraková a sluchová vzpomínka z mého dětství. Červivé houby, lodní kufr, mrtví Rudoarmějci a zvony.
Když jsem v neděli vstal z postele a nic nového mě nebolelo, rozhodl jsem se, že půjdu do lesa na svižnou procházku. Šel jsem zasněženou cestou a asi o dvě stě metrů přede mnou přeběhla srnka a prchala pryč. Za ní se řítil pes. Opodál stál na cestě jeho pán a honičku se zájmem pozoroval.
Působí to podivně, že otvírám téma záchodů? Ale přece každý den tam chodíme častěji, než jíme nebo pijeme. A kolik článků je o jídle! Tak abych to aspoň trochu vyrovnal, popíšu docela ctnostně několik příhod a zkušeností, a to pouze s pánskými záchody.
Vitacit, Sisinky, Pedro… Nedávno jsem otevřel starý atlas a tam jsem našel – obal od čokoládové tyčinky Milena. To mne inspirovalo, že jsem začal pátrat a vzpomínat, jaké všechny sladkosti jsme mlsaly/i jako malé děti.
