Elena Valeriánová
https://www.i60.cz/authors/detail/6017
"Neberte život tak vážně,
stejně z něj nevyvázneme živí."
John Ruskin: Knihy jsou lidem tím, čím perutě ptákům.
Obec: Mikulovice
Povolání: spokojená penzistka
Věk: 74
Do konce mého času pro sebe zbývají ještě dva krásné dny. Dva předchozí jsem vyplnila aktivně, splnila jsem, co jsem si předsevzala a ještě přihodila něco navíc.
Elena Valeriánová
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.
V samotném srdci Vysočiny leží město Žďár nad Sázavou, město, které se letos stalo cílem našeho školního výletu. V letním semestru VU3V jsme probírali jedinečného stavitele období barokní gotiky a rozhodli jsme se, vydat se po jeho stopách.
Duben rozkvetl do plné krásy, kvetly jabloně, třešně, hloh, šeříky a človíčci se už začali těšit na nádherné teplé jaro. Jen někteří se z toho teplého dubna moc neradovali, mezi ně jsem patřila i já.
Má cesta jarem byla taková poklidná, žádné velké cesty, žádné velké události. A přesto si myslím, že nebyla nudná, a to hlavně díky tomu, co mi nabídla příroda.
Stáří, to je stav, kterého se každý z nás tak trochu obává, ale každý by se ho chtěl dožít. Ne všichni mají však to štěstí. A co teprve důstojné stáří? Jak se žije těm, kteří „stáří“ zrovna žijí?
Muna ovlivňovala celá desetiletí život obce Mikulovice. Co se vlastně skrývalo pod tímto krátkým názvem tvořeným pouhými čtyřmi písmeny?
Mrazivé sobotní ráno, 20. ledna 2024, slibovalo krásný zimní den. Kolem deváté hodiny už nám do oken svítilo studené lednové sluníčko a obloha se vybarvovala do modra.
