Taťana Veselá
Mám ráda pohyb. Zamilovala jsem se do chůze s Nordic Walking, miluji knihy, tanec, zpěv, psaní, přírodu a tajemné ticho lesa...
Obec: Nový Bor
Povolání: referentka na úřadu práce
Začnu trochu netradičně. Mívám, asi jako každá žena, občas potřebu zeštíhlit šatník. Prvním výběrovým kolem neprojde oblečení, které už není „in“. V mém pojetí „in“ znamená – zda mi stále JE. Zda někde neškrtí, netáhne, nepne.
Taťana Veselá
Coby čerstvá novomanželka jsem se rozhodla svého miláčka potěšit jídlem, jež miloval, stejně jako já. Jeho maminka totiž uměla upéct takové buchty, jako nikdo jiný na světě! Měla zvláštní přísadu, o které moc nemluvila, ale používala ji hlavně u pečení péřových buchet, a to lásku...
Ženy a muži, každý jsme rozdílní, a to je na tom to pěkné. Vzájemně se doplňujeme. A i když jsme v partnerském vztahu šťastné, stejně si potřebujeme občas vyhodit z kopýtka. Podobně jako muži.
Maminka s námi bydlela v rodinném domku a myslím, že s námi byla ráda. Pořád se okolo ní někdo točil, a hlavně – nebyla sama. Dokonce měla ráda i sousedy a nikdy s nimi nezapomněla prohodit pár slov.
Možná někoho nadpis nadzvedne, ale přesto si dovolím sdílet svůj názor. Ze své praxe referentky za přepážkou na úřadu práce se setkávám se seniory, pro které vůbec stisknout kliku od dveří na úřadu práce je někdy nadlidský úkon. A to doslova. Svěřují se, že se stydí, že takhle „dopadli“.
Vánoce mého mládí. Tento vánoční příběh se stal již před více než třiceti lety a zapsal se do naší rodinné kroniky nezapomenutelným písmem.
