Vladislava Dejmková
Ač se jmenuji Vladislava, používám raději jméno Vlaďka. Pracuji na částečný úvazek v oblasti IT. Ač vdaná, cítím se občas sama. Mám dva dospělé syny, žijí si svůj vlastní život. Mám dost koníčků (viz zájmy). Provozuji stránky www.ceskahospodynka.cz.
Na tomto portálu jsem od poloviny roku 2017. Od té doby jsem vložila více než stovku příspěvkú. Kromě různých úvah o životě, receptů, hádanek a reportáží z různých míst píšu na pokračování příběhy o Martě a jeji rodině. Z počátku jsem je zveřejňovala pod názvem Pocity..., novější příspěvky mají v názvu jméno Marta. Seznam mých příspěvků je zde:
https://www.i60.cz/authors/detail/10266
Obec: Hradec Králové
Povolání: programátor
Věk: 73
Ať už patŕite mezi ty, co mrkev milují nebo spíš k těm, co mrkev sveřepě nenávidí už od školních let, třeba si najdete čas a přečtete si pár zajímavých informaci o té nejobyčejnější zelenině.
Vladislava Dejmková
Štědrý den jsme strávili sami dva s manželem, dospělé děti už dávno vyletěly z hnízda. Celý den proběhl pokojně, podle zavedených zvyklostí. V noci mě však ze spánku vyrušil nepříjemný zvuk. Jak může někdo odpalovat petardy i v této posvátné noci?
Já občas ano. Ale hlavně vařím, protože musím. Přesto však vařím a peču ráda. V mládí jsem dávala přednost klasické české kuchyni. Vařívala jsem prostě to, co jsem se naučila od babičky, maminky a mojí tety, která byla vyhlášenou kuchařkou.
V posledních letech mezi seniory významně roste zájem o studium cizích jazyků. Na univerzitách třetího věku bývá výuka cizích jazyků nejvyhledávanějším oborem, který je okamžitě obsazený.
Většina rodičů vede své děti k pravdomluvnosti. Když jsou děti malé, žijí v kruhu rodiny a učí se komunikovat, nebývá s tím problém. Ale časem nastane situace, kdy se i malé dítě musí dozvědět, že existuje něco víc, než jen čistá pravda a lež.
S pokročilejším věkem si s mužem užíváme léto především doma v našich krásných Čechách. O případné dovolené v zahraničí se rozhodujeme skoro na poslední chvíli. Je pro nás nejdůležitější, abychom byli oba alespoň trochu ve formě a dovolenou si opravdu užili.
Už jste někdy něco vyhodili a dodatečně jste toho litovali? Mně se to párkrát v životě stalo, ale přežila jsem to. Patřím spíš do skupiny lidí, kteří nemají se zbavováním se nepotřebných věcí zásadní problém. Preferuji totiž rozumný pořádek ve věcech, a ten nejde udržet, pokud se hromadí zbytečné věci v omezeném prostoru.
Jistě ten nepříjemný pocit znáte, občas se hlava zamotá každému z nás. A s přibývajícím věkem to rozhodně není lepší. Zvykla jsem si, že když se ráno probudím, nevyskočím rovnou z postele jako v mládí.
