Téma: psychika
Během svého života se každý člověk s kritikou setká. Buď je někým kritizován, nebo naopak kritizuje něco či někoho. Nejčastěji si pod slovem kritika představíme nějaké negativní hodnocení, které je kritizované osobě nepříjemné. Kritika však může být jak pozitivní, tak negativní.
Vladislava Dejmková
Pípání mobilu, hluk z restaurace pod okny, zvuky nepřetržitě jezdících aut kolem domu, hudba od sousedů ve vedlejším bytě, dupání dětských nožiček od sousedů nad námi, nedaleký venkovní koncert….Běžný člověk je nyní vystaven mnohem většímu hluku než dříve.
V mládí byla má představa dožít se osmdesátky. Bylo mi padesát. Veliká oslava. Tehdy jsem si uvědomil, že většinu života jsem si již odžil. Co takhle ještě 20 let aktivního života? To by šlo.
Vyrůstaly jsme se sestrou v prostředí, kde hlavní slovo měli vždy dospělí. Dítě se muselo podřídit a chovat se podle přání rodičů. Co chtělo či nechtělo, bylo druhořadé. Nejlepší bylo, když se o dítěti ani nevědělo, když bylo tiché a sedělo na místě.
Některým ženám se líbí celý život urostlí blonďáci a nic se na tom nemění ani v osmdesáti. Jiné si v padesáti říkají: jak se mi ve dvaceti mohly tyhle typy líbit? A co teprve když přijde řeč na vousy. Vousáče nikdy, říkají ženy v mládí. A pak si nějakého klidně vezmou.
