Téma: přátelství
„Tak už jsem zase o rok starší a tlustší,“ pravila Maruška v úvodu našeho dalšího posezení v cukrárně nad kávou a větrníkem. Tvářila se zachmuřile, ale u ní člověk nikdy neví, jestli to myslí vážně nebo si dělá legraci.
Jan Pražák
Je s podivem, jak je obtížné charakterizovat blíže člověka, se kterým trávíte dlouhá léta mládí každou volnou chvíli. Člověk přitom nezkoumá jeho charakterové rysy, nehodnotí jeho chování, nesnaží se za každou cenu vniknout do jeho osobnosti, tím méně ji nějak ovlivňovat.
Kedysi mali naše staré mamy na stene ručne vyšívané „nástenky“, kde bolo okrem iného vyšité „Hosť do domu, Boh do domu...“ , čo vyjadrovalo dôležitosť pohostinstva a prijatie hosťa v dome. Ibaže, nie každý hosť je požehnaním.
Na půdě u dědečka jsem našla deštník po pradědovi. Byl starý, velký, krásný, černý, s dřevěnou rukojetí, líbil se mi moc. A tak jsem si ho vzala.
