Téma: advent
Adventní čas ke mně přichází v různých obrazech. Někdy tiše, v lese zahaleném mlhou, u břehů řek nebo na liduprázdných cestách, jindy v přítmí chrámové lodi nebo v nepatrném plamínku svíčky vložené do jedlového věnce.
Daniela Řeřichová
Ukázkový úvodní text článku
„Nechte si vašeho amerického Santu Clause a neberte nám našeho českého Ježíška!“ Co na tom, že Santa není americký, Ježíšek není český a většina z nás ho pořádně nezná?
Budete se možná divit, ale do té party patří i MIKULÁŠ, JEŽÍŠEK, DĚDA MRÁZ ovšem také islandští TROLLOVÉ a jiní vyvolení, půjdeme-li po nadělovacích tradicích pouze po naší evropské domovině.
Odpovím si sama sobě: "Napiš, co jsi zažila, co tě oslovilo a ještě něco navíc."
Už to na mně zase jde. Vánoční cukroví. Jak se blíží Mikuláš, mám pocit, že je na čase začít. Upozorňuji pány, kteří teď znechuceně od textu odvracejí zrak a sahají po myši, že tohle píšu i pro ně. Abyste konečně pochopili naši neklidnou tvůrčí duši aspoň jednou do roka.
Byla středa nebo čtvrtek prvního adventního týdne, když mi zvoní telefon právě ve chvíli, kdy vyzvedávám balíček u poštovní přepážky. Přepnu rychle vyzvánění do tichého režimu a nechávám mobil vrnět v kapse. Vrní až do doby, co vyjdu z pošty.
Po první zkušenosti z loňského setkání Íčkařů jsem se hodně těšil i na to letošní. Několik účastníků a účastnic jsem si z loňska dokonce pamatoval, nicméně hromadné představování mně v hlavě udělalo přeci jen pěkný guláš.
