Téma: fotografování
Naděžda Špásová
Také si občas potřebujete pořádně dobít baterky? Já rozhodně ano. Hlavně na jaře. Používám k tomu nejrůznější metody, ale v poslední době jsem si oblíbila krátké a svižné procházky v blízkém okolí naší chaty. Je to zvláštní, protože by se dalo říct, že v těchto místech znám skoro každý kámen.
Ukázkový úvodní text článku
V půlce března se už všichni těšíme a netrpělivě očekáváme příchod jara. Co si pod tím představuji? Není to jen teplo a sluníčko, je to hlavně probouzení přírody po měsících hlubokého spánku.
Když jaro zaťuká ťuky, ťuky, ťuk… na loukách se zvednou mlhy a nad hlavou zapěje písničku nějaký opeřenec. Je naděje v lepší dny.
Březen - první jarní měsíc, zamával zimnímu období a přinesl nám radost v podobě jarního kvítí. Mezi prvními kvítky, které zvědavě vystrkují hlavičky z nánosu loňského suchého listí, jsou sněženky.
Procházkám v okolí bydliště se tak nějak zvyklostně říká "jdu se projít kolem komína". Logiku to má - žijeme ve střední Evropě, kde se střídají roční období a topit je potřeba. Není ohně bez kouře a ten doma mít nechceme. K jeho odvedení vymysleli naši předci komíny, čníci nad domy.
Během březnové návštěvy mého rodného města jsem navštívila sestru, zapálila svíčky na hrobě rodičů a ve sklenících rájeckého zámku obdivovala rozmanitost tvarů a barev kamélií. Ty rozkvétají každý rok v únoru a březnu.
Karty mého života rozdával někdo jiný, a tak se stalo, že jsem celý svůj život prožila ve městě. Přesto mám přírodu velmi ráda a vyhledávám každou příležitost být alespoň na chvíli její součástí.
Ukázkový úvodní text článku
