Zemičko maličká uprostřed Evropy,
chvěji se starostí, sdílím tvé trampoty.
Ze světa mocnější stále si troufají,
klid mezi horami mé zemi nedají.

Němci zas fňukají... prý jejich Sudety.
Nový maj svátek - takový prokletý,
však máme v paměti, co bylo před léty!

Rusko zas z východu začalo chňápat,
v mžiku si zabralo lázeňský západ.
Jak to mám přijmout? Jak to mám chápat? 

Arabi stavějí mešity u nás.
Když vyjdou do ulic, vidíš jen rubáš.
Tak Čechu, tumáš!

Z Vietnamu přišly k nám tisíce lidí,
obchody, tržnice všude se vidí.

V pondělí,  v neděli... Ukrajina dělníky nadělí
a Rom se tetelí, zůstane v posteli.
Však úřad mu k životu nadělí.

Cizinci milí, vítat jsem chtěla vás jak vzácné hosty.
Máte své země, tak nač u nás posty!

Ty, mluvo jiskřivá, písničko skvělá,
nevidíš, co s námi cizina dělá?
Přátele chtěla jsem v kraji svém potkat.
Častěji musím však anglicky koktat.

Zemičko maličká, bývalas hrdosti plná.
Bojím se, bojím, že praskla nám struna.