Myš v bytě! Co ta věta znamená, dovedou pochopit jen ženy. S muži to většinou ani nehne, škodolibě se kření nad hlasitým pištěním své polovičky. Po chvíli maximálně utrousí – kup pastičku a je to. To vím taky, ale co do té doby než past „zabere“?

Moje myška byla bystrá a shánčlivá. Ubytovala se v kuchyni za linkou, aby měla od lidí klid, protože samozřejmě věděla, že se s linkou nedá hnout, a proto ji nebude nikdo zbůhdarma vyrušovat. Nosila si tam proviant, který s přehledem kradla naší kočce. Zahlédla jsem ji jednou, jak si do úkrytu nesla piškot. Pochopitelně si návnady v pastičce ani nevšimla. A to jsem jí podstrojovala i špek, a opečený chleba! Tajně jsem doufala, že jednou tiše, jak přišla, tak i odejde. Byl však podzim a zřejmě moje přání se mnou nesdílela. Za čas jsme si na sebe zvykly, kuchyň jsem jí volky nevolky začala tolerovat. Pak jsem ji nějaký čas neviděla a skoro na ni zapomněla. Chystala jsem se do lázní, v ložnici jsem měla připravený velký kufr a prádlo složené na hromádkách, jen je do něj naskládat.

Ráno jsem se probudila, otevřela jsem oči a první, co jsem viděla, byla myš, která lezla po pootevřených dvířkách toaletky. Jednala jsem bleskově. Jediným skokem z postele jsem přirazila dvířka toaletky, kam stejně bleskově zmizela i myška. Seděla jsem na zemi, přidržovala dvířka a přemýšlela, jak dostanu myš ven a kam s ní? V tom jsem uviděla připravený prázdný kufr.Přitáhla jsem ho před dvířka a rychle je otevřela. Vyšlo to! Myš spadla do kufru, který jsem rychle zavřela.Nakvap jsem se jen lehce oblékla a velký kufr s myškou odnášela z domu do blízkého parčíku, abych ji vypustila do přírody. Takto lehce oblečenou a s velkým kufrem mě viděli sousedé, kteří údivem kroutili hlavou a vykulili oči, proč a kam asi s tím kufrem po ránu jdu?

Ještě dnes, když si na tu příhodu vzpomenu, musím se smát.