Umořená láska
Ilustrační foto: juliakovach.wordpress.com

Mávám ti mávám,
ty odcházíš.
Zbude tu po tobě jen pevná mříž,
kterou jsi okolo
mě ukoval,
když jsi, jak myslel sis,
mě miloval.
Láska však nechtěla tu pevnou mříž
a to však dnes i ty sám dobře víš.

Láska se soužila a chtěla ven,
chtěla mít prostor,
chtěla mít sen.
Chytila křídlem se o tvoji mříž,
tesknila, plakala
a byl s ní kříž.
Umořils lásku mou a svoji též,
a tak ti zamávám, jinam si běž.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
5 komentářů
Jitka Chodorová
Pěkné,rozumím...
Jiří Libánský
To jste napsala moc hezky. Poetické a výstižné.
Jana Šenbergerová
Mnohem líp se mává skrze okno bez mříží. Dělám to často a dělám to ráda. Pěkné verše. :-)
Olga Štolbová
Hani hezké,láska za mříží není ani krásná,ani šťastná. Připoutat k sobě někoho můžeme jen svou nespoutanou láskou.A v každém věku,to je potom to pravé štěstí.
Zuzana Pivcová
Ano, jsi to stále Ty, Hanka, která má svou hrdost a nepoddá se. Moc pěkné.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?