Chtěla bych ležet,
opojena chvílí,
neslyšet úzkost,
která ve mně kvílí,
stočit se jako
kotě do klubíčka,
ne, život není
jenom dětská hříčka.

Chtěla bych skončit
za branami času,
to, co se děje,
vnímat bez úžasu,
držet tě jako
touhu po životě
a pak zas v tichu
dumat o samotě.

Chtěla bych sílu,
která nemá stání,
dokončit svoje
světské putování,
zaznít ti jako
nejkrásnější věty
a pak už zůstat
zasypaná květy.