Se sestrou jsem byla domluvená, že přijedu ve středu, takže pojedu do Prahy autobusem ve 12:15 z Litoměřic. A nejdřív si k ní dojdu odložit tašku s cukrovím a potom se půjdeme projít. Ve čtvrtek ráno pak půjdu na kontrolu a odtamtud ještě s cukrovím ke kamarádce Lence a od ní už pojedu rovnou domů. 

Auto jelo docela v pohodě, po tom, co mi ho syn opravil, se tvářilo, že už žádný problém nemá, teda mimo toho výfuku, který mi ještě musí opravit.

Jenomže oproti mému plánu jsem nakonec přijela do Prahy až ve tři. Ten autobus, co jsem s ním chtěla jet, mi ujel, myslela jsem, že jede ve čtvrt na jednu a on jel už ve 12:10. Byla bych tam bývala včas, ale zapomněla jsem si v autě na sedadle mobil, a tak jsem se pro něj vrátila. No a když jsem utíkala od auta zpět, tak už jsem ten autobus viděla odjíždět...

Takže jsem si na nádraží počkala hodinu na další. Když se holt daří, tak se daří... Ten mobil jsem hodila na sedačku, když jsem si z auta fotila u nás ve výběhu srnky a omrzlé stromy. A stejně ty fotky stály za houby. Srnky jsou rozmazané a omrzlé stromy vypadají jako černobílé foto. Kdybych se na to vybodla, byla bych už dávno v Praze.

Nakonec jsem tam pochopitelně dorazila a i s tím hodinovým zpožděním jsme měly se sestrou dost času na popovídání, procházku vánoční Prahou a prohlídku trhu na Staromáku s kamarádkou Janou.

Ve čtvrtek ráno, když jsem jela na Budějárnu, mi Jana psala, že mi drží palečky, abych dobře dopadla. No držela mi je asi vážně dobře. Mamograf byl tak OK, že už jsem ani nemusela na sono a na další prohlídku mě objednali až za rok a půl, takže v červnu 2027.

Tak jsem jí odepsala, že doufám, že se snad do té doby ještě někdy sejdeme, ne?

Poslední várku cukroví jsem odnesla Lence a po druhé hodině jsem od ní jela domů. 

V Litoměřicích jsem si jenom došla nakoupit a když jsem odjížděla domů, byla už tma a tak hrozná mlha, že jsem měla pocit, že snad k nám vůbec netrefím. Nahoře nad námi byl na silnici spadlý strom, naštěstí na druhé straně, než jsem jela, dal se objet, ale stejně jsem si o větve sklopila zrcátko. To, co normálně jedu 25 minut, jsem jela na trojku a snad třičtvrtě hodiny. Uff, už v té mlze nikam nejedu, ani náhodou.