V létě jezdíme na chatu. Léta jsme měli souseda, který ovšem zestárl a jeho chatu si koupil k bydlení mladý pár. A kdo se to nastěhoval s nimi, kdo to tam polehává na sluníčku a vyhřívá se? Nemůžu zprvu věřit svým očím - vypadá jako opravdický vlk! Nejdřív jsem se lekla kvůli vnoučatům. Ale jsme rodina milující zvířata, a tak jsem přistoupila k plotu, abych zjistila, zda je možné seznámení...

Začala jsem hovor, abych se teda představila. Mluvila jsem a připadala si jako blázen. Vlk ležel dál a koukal kamsi před sebe a vypadalo to, že mne nevnímá.

Už jsem se chtěla otočit a odejít, když tu se náhle zvedl a přišel pomalu ke mně k plotu. Čumák prostrčil skrz pletivo. Sáhla jsem mu na něj s dotazem, jestli mne nehodlá rafnout. Nehodlal. Podal mi pac přes pletivo a navázali jsme tak sousedský vztah.

A já pak v telefonu zjišťovala, co je vlastně zač. A zjistila, že je vlastně vzácný a drahý. To mne nijak neoslovilo, neboť stejně tak bych byla schopna navázat vztah s kdejakým voříškem. Ale uznejte, mít za souseda a kámoše skorovlka, to je teda něco!