Písničky mne provázejí od dětství. Ty dětské jsme zpívávali ve školce, lidové později ve škole. Samozřejmě si ráda lidovky zazpívám při každé příležitosti, ale ta paměť! Málokdy se dostanu přes první sloku. 

Jako dítko školou povinné jsem chodila do sboru a v mysli mám stále  Aká si mi krásná. Komu by v paměti nezůstala, když jsme ji na nějakou soutěž sborů nacvičovali asi půl roku. 

Maminka si stále prozpěvovala Dajána.

Ve skautu jsem se naučila mnoho trampských písniček, které si dodnes u táboráku ráda zazpívám. Můj malý broučku je moc smutná a jsem ráda, že se mi ji podařilo najít, protože opravdu jsem ji neslyšela už půl století.

Další píseň je spojená s mou první láskou. Moje maminka mladíka moc dobře znala ze zaměstnání a ten nikdy nezapomněl při našem loučení maminku pozdravovat. Doma jsem pozdrav vyřídila a maminka si vždy prozpěvovala Pozdravuj.

Jako novomanželka jsem si zamilovala písničk Pár havraních copánků a sama jsem si tam dávala slova Mám tě ráda, měj mě rád, jak já tebe mám...

Děti rostly a oblíbila jsem si s nimi Holky z naší školky.

Jak mi stárla maminka a přibývalo jí vrásek, zapůsobila na mne slova písně Šálku čaj šípkový pro mne má ...z čeho strach mám, to jí nepovím... Dodnes, když ji v rádiu hrají, znova se mi derou slzy do očí. Naštěstí ji hrajou málo a nezevšedněla mi.

Samozřejmě jako patriot miluju českou hymnu a i u té bečím jak želva. Tato nahrávka je výjimečná tím, že ji nazpívali cizinci z jedenácti zemí světa. 

V hudebním archívu zapadly tisíce písniček, ale jedné od Nedvědů je opravdu škoda. Jmenuje se Lipka. Má krásná slova: ...kdo tu bude orat, kdo políčko sklízet...

A od Nedvědů ještě jedna: Valčíček...dej mi ruku, pojď půjdem šlapat náš svět i když obrovskou práci to dá... 

Když si mne před osmnácti lety Dimi namlouval, hrál mi na flétničku, je to jedna ze srdcovek, tak jsem si ji vybrala i pro náš svatební obřad.

Slova písně  Mně sílu dáš mě obzvlášť berou za srdíčko. Je to píseň o nás dvou. Dimi je mi od počátku vztahu velkou oporou, to on mě pozvedává, to on mi sílu dává, snad nepoznám už pád.

Když jsem až v padesáti poznala, jak hezky se dá ve dvou žít, uhranula mě Zdena Lorencová svou nádhernou písní Proč žiješ rád.

A Dokud se zpívá, ještě se neumřelo.