Před několika lety v létě, kdy bývá Praha plna pouličních umělců, jsem šla s nejmenší dvouletou vnučkou cosi koupit. Poté, co jsme vyšly z obchodu a já si rovnala něco v tašce, vnučka mi utekla a zastavila se o kus dál přilákána hrou na housle nějakého mistra.
Jelikož je vnučka velice muzikální, bylo mi jasné, že jí to nedá a co nevidět se k mistrovi přidá minimálně nějakým tím svým tanečkem.
Okamžitě jsem si živě představila tu scénu. Upustila jsem tašku i kabelku, jen abych zabránila zcela jistě komickému vystoupení, neboť mistr hrál cosi od nějakého jiného uznávaného mistra vážné hudby a taneček vnučky by mohl vystoupení vážně znevážit.
Jenže vnučka se nedala jen tak odtáhnout. Mistr ji evidentně uhranul jak ten obávaný pištec, co kdysi dle pověstí odváděl děti. Stoupla si před něj a odmítala se hnout, zatímco já slibovala hory doly – lízátko, hračku, podívej, tamhle se něco děje, půjdeme se tam podívat…marné ! Pohybovala alespoň do rytmu zadečkem, ručky v bok, když jsem jí znemožnila tanec.
Náhle mistr nečekaně skončil uprostřed skladby, neboť se zřejmě rozčílil znevážením své produkce. Začal nebezpečně mávat smyčcem a ukazovat do penálu na zemi, kam jsme evidentně měly přispět finančně. Vypadalo to, že jestli to okamžitě neuděláme, dostaneme smyčcem obě přes záda.
Celá epizoda trvala pouhých pár minut, já neměla vůbec v úmyslu hudbu poslouchat a po jeho rozhorlení už vůbec ne přispívat do jeho penálu. Kabelka s taškou se válely za mnou na zemi, zatímco já se prala s vnučkou a předváděla tak taky slušné představení.
Odtáhla jsem vzpouzející se tanečnici do patřičné vzdálenosti, zatímco umělec za námi ještě něco výhružně pořvával.
Pak jsem o tomto incidentu doma ještě přemýšlela. Jinudy než projít kolem umělce se tam nedá. Mám snad pokaždé při nakupování přispívat do penálu, abych nedostala smyčcem ? Nebo si ucpat uši, abych teda nic neslyšela a tudíž se nemusela vyplatit, jak ale dokážu, že nic neslyším ? Obvykle nevydržím a něco dávám těm, kteří se mi zdají, že to opravdu potřebují. Ale i tak jsem se už spálila. Malému klučinovi jsem dala kdysi tatranku, ale on mi ji vrátil, že chce peníze (matka čekala nedaleko v křoví). Navíc mne bedlivě při této činnosti většinou pozorovala vnoučata a nabyla dojmu, že je nutností obdarovávat ty, které potkáváme cestou. A za to jsem dostala posléze zas kapky já, protože vnoučata to požadovala na mamince potom každý den, jakmile někoho takového míjely.
Takže pozor - brát s sebou na nákupy mrňousy chtivé tance či zpěvu v oblasti, kde operují pouliční umělci - to je dnes určité riziko! Nikdy totiž nevíte, jak se situace vyvine… :-))
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1801
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
-
Kvíz i60 - 10. týden
Dne 1. března 1955 byla vyhlášena nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice – CHKO Český…
- Foto dne
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1801
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %