Taxistory - střípky
Ilustrační foto: pixabay.com

V taxíku jsem zažila a vyslechla spoustu zajímavých příběhů i příhod. Některé jsou tak krátké, že z nich nejde udělat delší vyprávění, ale také stojí za přečtení.

Jednou jsem vezla velmi pěkného, urostlého chlapa. Moc se mi líbil, mohlo mu být tak pětapadesát, možná víc, pěkně oblečený a velmi slušné vystupování. Po pár větách vyplynulo, že byl kapitánem na československé námořní obchodní lodi. Povídal o cizích zemích a mořích, kde všude vozili zboží, byla to šedesátá a sedmdesátá léta, jaké zažili bouře a problémy, no vyprávěl opravdu zajímavě. Já jsem se
zmínila, že jsem byla u moře v Polsku a jak se mi tam moc líbilo a také jsem se zeptala, jestli se mu po moři stýská. A on trochu zesmutněl a potom takovým bezbarvým hlasem povídá: "Madam, vy víte hovno co je moře." A to je vlastně všechno.

Jindy - zase mužskej. Zastavil mě kdesi v centru, že potřebuje do Krče. Nějak opatrně si sedal, vypadalo to, že ho něco bolí. Sotva jsme vyjeli, začal se autem šířit silný zápach, doslova smrad. Tak jsem se zeptala, jestli do něčeho nešlápl. A pán, docela suveréně povídal: "Nešlápl, to jsem se posral." Hned zajíždím k chodníku, chci zastavit a toho muže přinutit, aby vystoupil. Ale on začal prosit, ať ho dovezu, takhle do tramvaje nemůže, stalo se mu to nešťastnou náhodou a zaplatí, co si řeknu. No, přemluvil mě. Dala jsem pod něj časopisy, které jsem měla v autě, a za pár minut jsme byli na místě. Na dovršení - neměl peníze. Jako zástavu mi nechal kožené sako se všemi doklady a že se hned vrátí. Ale ať počítám s tím, že se ještě osprchuje a převlékne. Řeknu vám, byl to pro mě "kšeft století".

Za dvacet minut přišel, dobře zaplatil a já ještě dlouho větrala auto a přemýšlela, že snad musím jet domů, stále jsem to cítila. Ale pak jsem si vzpomněla, jedna Polka mi kdysi darovala takovou divnou voňavku, ještě že jsem ji nevyhodila. Trochu jsem toho rozstříkla po autě, a když mě za chvíli stavěli dva manželé, že potřebují do centra, paní se začala rozplývat, jaká je to pohoda sednout do voňavého auta. To se hned pozná, že řídí žena...

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
16 komentářů
František Matoušek
Moc mě tyto krátké příhodičky pobavily. Díky.
Zdenka Soukupová
Moc mě to pobavilo, těším se na další střípky.
Naděžda Špásová
Olinko, moc jsem se pobavila. Úplně jsem zapomněla, že jsi taxikařila. Piš dál, vzpomínky nám nikdo nevezme. :-)
Hana Šimková
Konečně jsem se měla čemu zasmát. Díky.
Eva Mužíková
Olinko, dík za pobavení hned po ránu, jen tak dál. Bertice
Věra Ježková
Olinko, díky za úsměvné příběhy. :-)
Marie Seitlová
Olinko, tak jsi mě po ránu pěkně rozesmála. Moc se mi líbí tvé příběhy.
Irena Mertová
Olinko, to se hezky čte :-)
Marie Faldynová
Příběhy, které píše život! To nevymyslíš!
Jana Šenbergerová
Olinko, mám ráda tvé příběhy. Ať se ti daří a oči nezlobí.
Dana Puchalská
Paráda. Je dobře že jsem si mohla Olinčiny zážitky opět přečíst. Děkuju.
Zuzana Pivcová
Ano, to je Olinčino Retro, měla vyprávění víc, tak uvidíme.
Jitka Hašková
Olgo, bezva příběh, díky.
Jarmila Peerová
Tedy Olinko,ty tvé příběhy či vzpomínky se čtou jedním dechem.Dnes už spíše pobaví,jako vše,čemu čas obrousí hrany.Ale ze všeho mi vyplývá jedno.Žes moudrá žena,která vždy vše zvládla s noblesou tobě vlastní...díky a těším se na další...
Jitka Chodorová
Olinko,tak jsem se zasmála,i když v té chvíli tobě asi moc do smíchu nebylo,příběh s druhým pánem je taková malá komedie,díky.
Zuzana Pivcová
Vy jste fakt jako "Nové pověsti české". Moc se mi to líbí a ten trochu drsnější styl je odrazem reality.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?