Milá Mařinko, už jsem si myslela, žes na nás zanevřela. Úspěšně rehabilituj a občas se ukaž aspoň tady, když jinde k vidění nebýváš. Těší mě, žes o sobě dala vědět. Měj se krásně!

Milá Janinko, Ty nezklameš. Jsem ráda,že jsem Tě tu našla. Já teď rehabilituji po výměně kyčelního kloubu a jde mi to velmi dobře. Mějte se tam u vás v Horách dobře a zdravě. pa Mařinka

Skoro jarní básnička,jako milá písnička.

Pořád je co obdivovat i když počasí se mění . Jaro ,léto,podzim, zima ,už to není jako v mládí ,nyní se nám zima ztrácí ,léto horko přináší ,příroda jen oplácí.Buďme rádi v naší zemi ....... Moc hezky napsáno.

Moc všem děkuji za ohlasy. Čekala jsem, jak se nám únor vyvrbí, protože se snažím zachytit nejen atmosféru jednotlivých měsíců v kalendáři, ale také tu, kterou mám sama denně před očima, když se podívám z okna nebo vyjdu z domu. Proti letošní zimě je v kalendáři všechno tak, jak jsme bývali zvyklí, ale na počasí je vidět, že se časy stále mění. Doufám, že se mi podaří obojí okomentovat až do konce roku, i když někdy mi to dá docela práci. :-)

Jani, velmi hezká myšlenka / kalendář v básni.. Pokračuj, je to skvělé.

Naštěstí se zasněžilo alespoň na horách...

Hezká básnička

Zimu vidím od stolu v kuchyni, ale ne skrz okno, nýbrž při pohledu na kalendář na zdi. Taky už jsem čekala na Tvůj únorový příděl :)

Tak takový únor zažívám teď jen s loňskými záběry do kalendáře a s Tvou básní.

A já si říkala, že mi v tom únoru něco schází. A ono je to veršování o kalendáři. Hezké a milé. (Takto je to správně!)

A na si rikala, že mi v tom únoru něco schází. A ona je to veršování o kalendáři. Hezké a milé.

Všechno co jsem chtěla napsat, je už napsané přede mnou. Ale nic mi nebrání pochválit básničku a fotky, které vidím den co den doma na íčkařském kalendáři.

Těšila jsem se na únorovou báseň inspirovanou fotografiemi z íčkařského kalendáře. Moc se mi líbí a těším se na březnovou. Kde se, dámy básnířky i60, ve vás bere to umění básnění? :-)

Pěkné spojení básně se zimní přírodou. Bohužel, u nás v nížině jsou to jen vzpomínky

Jani moc pěkná básnička o letošním nezvyklém únoru. Moc se mi líbí fotky, alespoň na nich je krásná zima. Díky.

Jani, hezké veršování. Musím říci sama za sebe, že mně to bílé moc nechybí, na druhou stranu typická tvář bílého února by asi byla vítaná, hlavně dětmi, milovníky zimních sportů a v neposlední řadě sama příroda by jí vítala s radostí.

A zapomněla jsem Vám Jano pochválit básničku - je milá...

Na Žižkově sníh nebyl vůbec. A dnes nad ránem bouřka, beru to jako první jarní, chytla jsem co jsem měla po ruce (mobil), abych měla celý rok sílu :-)

Hezká básnička. Z Vysočiny též sníh zmizel, pro letošek byl byl s ním svizel. Tráva, vítr bledule, to uz brzy jaro bude.

Moc hezky zveršovaná zimní básen! Jen škoda, že ta zimní krása je jen na přiložených fotkách!