A je tu měsíc poslední,
ve kterém zima začíná.
Ráno se pozdě rozední,
brzy je odpoledne tma.

Hej mistře, vstaň bystře
sváteční dobu předjímá.
V Betlémě poznali chytře,
že nová doba začíná.

Na řece led, všude jinovatka,
ticho se nese celou krajinou.
Pro mnohé je to Zimní pohádka,
další se těší na jinou.

A co teprv Když nasněží!
Kdekdo se chladem choulí.
Sýkorkám vniká pod peří
a lidé oči mhouří.

„Když Úsměv hraje na loutnu rtů,
je radost v duši zabydlená
a člověku zní slova jako píseň.“

Víc listů už kalendář nemá.