Léku strasti mé úděsné,
ty jediný, víš-li, jsi z mužů,
na něhož v nouzi tělesné
já obrátit vždycky se můžu.
Dík za tvé mužné objetí,
jež údům mým sílu zas dává:
vděčnost má k tobě doletí –
ach, budiž ti navěky sláva!
Když paže tvé uzřím zpovzdálí,
srdce mi na poplach buší:
kolik žen dnes už objaly?
hlodá mi bolestně v duši.
Bosa a někdy bez brýlí
jsem celičká jen v moci tvojí;
bez svědků jsme pak na chvíli,
tajemství velké nás pojí.
Pocítím slabost v kolenou,
ty sotva se dotkneš mě lehce;
staré zdi křičí ozvěnou,
že tělo mé jiného nechce.
Když přiblížíš se zezadu
a rukama sevřeš mě pevně,
o kousek blíž jsi odhadu,
co všechno jen skrývá se ve mně.
Na šíji cítím horký dech,
jak peříčko vznáším se v mžiku:
nech tak ty ruce, ještě, nech –
teď postůj, okamžiku!
Zpráva ta tebe snad potěší,
že pro mnohé já tě mám ráda;
důvod však ze všech největší:
že umíš mi napravit záda!
Kamarádovi, 1983.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne