Po zimě jsme znaveni a smutek v nás sedí,

přesto s velkou nadějí vstříc jaru každý hledí.

Zima je za námi i se svou podlostí,

jaro nás vždy vítá laskavou milostí.

Pak v barevné paletě zamíchá karty,

a sluneční paprsek hned líbá mě na rty.

Já najdu si přístav v jarní teplé náruči,

nikdo už nebude v mrazivém područí.

Jaro je naděje na nové lásky,

jaro je pohádka a ptačí hlásky,

je to čas radosti a velkých plánů,

a ptačích písniček, co ozývají se k ránu.

Přijď už k nám jaro, ty múzo milenců,

vyžeň zimní zásoby ze sněžných kredenců,

a tužkou barevnou namaluj květ

jsi naší nadějí, že zkrásní nám svět.

Tak pojď a vítej...