Myslím si, že svátky by měly být více v duši, než ve vnějším světě. Vždyť je to den jako každý jiný. Lidi se pachtí týdny dopředu a pak všechno snědí během pár hodin, pohádají se, na pár hodin se mají rádi, pak vypukají boje znovu. Zbytečně zemře tolik zvířat, jejichž maso potom vyhodí, zbytečně se porazí tolik stromků jen pro pár hodin. Vánoce jsou tedy nejen svátky radosti, ale i smrti a bolesti (žádné zvíře nechce zemřít, strom nechce padnout). Jenže, bohužel, všichni se orientují jen na materiální stránku věci...

Děkuji za povzbudivé názory , moc si jich vážím a přeji Všem krásné a klidné prožití vánočních svátků.

Maruško, nezoufej, vždyť nejsi sama. Co bylo to bylo, mohlo by být i hůř. Určitě ti blízcí udělají nějakou radost. Přeji ti klid v duši.

Oprava: Ne "vánoce", ale "Vánoce".

Dokud jsem byla malá, nechápala jsem, proč je Ježíšek tak nespravedlivý. Díky rodičům, kteří nás naučili chápat vánoce, jako jedny velké narozeniny, byly už vždy šťastné. O mnoho let později jsem pochopila, že ani Ježíšek nemůže nést odpovědnost za naše viny. "... a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům" mě provází životem. Když se dnes zeptáte proč Vánoce s velkým "V", proč dárky, kolik lidí umí odpovědět, Ježíšek se z jejich životů vytratil. Čím jsem starší, tím více si tyto narozeniny užívám i bez dárků. Přeji Vám Maruško, abyste se dokázala osvobodit od bolesti a užívat si chvíle štěstí v hezkých vzpomínkách (věřím, že také nějaké jsou), právě v tomto čase ♥

Někde jdem slyšel, že vánoce jsou jen pro zlost a člověka, co je vymyslel, by měli ukřižovat.

Vánoce jsem měla ráda. Jako malá. Ale mám pocit a nejsem určitě sama, že jejich kouzlo se nějak ztratilo. Je to jen podivná štvanice v konzumní době. A je to smutné. Kde že je ta pohoda a klid? Všichni se jen předhání v tom, jak drahý a nejdražší dárek komu dají. Už to zkrátka není ono.

Oprava. ...nejen pro mě...

Vánoční svátky jsem mívala moc ráda, ale jen do doby, než navždy odešli moji blízcí. Měla jsem nádherné dětství, mládí a celý život prožitý v jejich laskavé společnosti, kde bylo moře lásky a zázemí nejen pro mně, ale také pro synka. Pohoda u štědrovečerního stolu, přání si všeho nejlepšího a rozbalování dárků. Ale dnes? Dnes ozdobím ve váze jen snítku živého jehličnanu, trochu jmelí, zapálím voňavé svíčky, a vzpomínám. Tolik mi chybí... Atmosféru Vánoc vnímám hlavně v obchodních centrech a v ulicích. Jsem ráda, když to vše skončí.

Maruško, je to tak, že člověk si v podobné situaci vybaví něco dřívějšího špatného a dokonce to u něj může spustit nemoc. Ale každé vánoce jsou jiné, život má mnoho stránek a my jsme jeho spolutvůrci. Tak ať jsou tyhle svátky bezmezně pokojné a hezké.

Štědrý den jsem si užívala devět let jen ve společnosti Bertíka, se vším, co k němu patří. Druhý den návštěva rodiny mého syna. Vše v pohodě, bez předvánočního šílení. Letos budu pochopitelně dopoledne u chlupáčů v útulku.

Na Vánoce z dětství vzpomínám ráda. Byly opravdové, měla jsem obyčejná přání, která se mi tehdy zdála nesplnitelná, protože jsem znala finanční situaci v rodině, kde jsou 3 děti. Přesto mám zakódovaný jejich rituál během Štědrého dne, na který ráda vzpomínám. Kouzlo dnešních Vánoc už neznám. Naopak mám nepříjemný pocit hlavně z plýtvání jídlem. Máme se opravdu dobře (?).

Maruško, už jsem se obávala, že si přečtu o těšení se na Vánoce. Paradoxně jste mě potěšila. Vánoce také nemusím; a není to proto, že ve svých 14 letech jsem o nich prožila něco velmi zlého. Spíš už nejsem schopna vnímat takovou tu jejich krásnou atmosféru jako zamlada. Kdyby bylo na mně, připomněla bych si je velmi skromně. Jsem ale (naštěstí) součástí velké rodiny, kde tradice velmi dodržují. Tak se zapojuji do jejich příprav a průběhu a občas se tím hezkým i nechám strhnout.

Ty tři hvězdičky jsou omyl, asi jsem zase blbě sáhla na hodnocení, moc se omlouvám. Má jich být *****.

Maruško, mám to podobně. Z dětství nemám hezké vzpomínky na vánoce, a proto je beru jako nutné zlo. Snažím se je rodině nezkazit, ale to je asi tak všechno. Taky jsem pak ráda, když jsou pryč.