Zastavila se na své bezcílné cestě ulicemi. Stojí proti sobě a hypnotizují se navzájem – oči proti očím. Zaprášená výloha nepatrného krámku. Vešla dovnitř, mezi regály ze samých knih, náhodně si, ani neví proč, vybrala zrovna tu, otevře ji a čte: „Šla jen tak bez cíle po ulici, jako už tolikrát…“