Moje dnešní procházka v Zámecké zahradě mně udělala opravdovou radost. Jednak jsem viděla na stromě kvést jehnědy, což je už maličký příslib nového jara, a pak jsem na rybníku mezi množstvím divokých kachen zahlédla něco bílého. Zajásala jsem, že to je možná labuť. Spěchala jsem blíž - a byla to pravda. Na rybníce hrdě plula krásná, bílá labuť. Byla ale sama, tak nevím, zda tu vydrží a přilétne nějaký labutí švihák, s kterým založí rodinu. Loňský rok byl velmi smutný, labutí pár, který na rybníce sídlil řadu let a vyvedl spoustu mláďat, někdo surově zabil. Poraněná labuť umírala několik dnů u malého ostrůvku, kde začali stavět hnízdo. Na rybníce byl velmi slabý led, nikdo se neodvážil dojít k ní, i když byli přivoláni i hasiči. Pak jednou zmizela pod vodou. O Jejich rodině jsem tu napsala několik článků , měla jsem radost z jejich potomků, jak rostou a pak odlétají do svého nového života. Snad se to letos změní a zase budeme s napětím čekat, kolik mladých se vyklube. Labutí rodinku vždy sledovali všichni pravidelní návštěvníci Zámecké zahrady. Uvidíme, zda to bude pokračovat.