Zastav své kroky
poutníku
A vnímej krásu
vůkol nás

Lehounce našlapuj
když musíš jíti dál
Ve větvích
třešňového sadu
vítr smutnou píseň
pěl

O tom jak na lásku
na svých cestách
ten poutník
zapomněl

A zvonek modrý
tiše cinká,
cože to říká konvalinka?

Neříká nic
pouze omamně voní
a ty
zmíráš touhou po ní

Po dívce s vlasy
do pasu
jak uhel černými

Řekni poutníku
půjdeš dál
půjdeš svou cestou
sám

tak sám?