Z pohledu českého práva i evropských koordinačních předpisů platí, že omezení výdělečné činnosti u předčasného starobního důchodu se vztahuje na činnosti zakládající účast na sociálním pojištění v České republice. Výdělečná činnost vykonávaná v jiném členském státě Evropské unie (např. na Slovensku), při níž je osoba účastna zahraničního systému sociálního zabezpečení, se pro účely českého předčasného starobního důchodu neposuzuje jako výdělečná činnost vykonávaná v České republice. Proto obecně platí, že pobírání českého předčasného starobního důchodu a současná práce na Slovensku nejsou v rozporu s českými právními předpisy. Výdělečná činnost na Slovensku tedy nemá vliv na nárok na výplatu českého předčasného starobního důchodu. K postupu slovenského zaměstnavatele se nelze vyjadřovat, neboť tato otázka nespadá do působnosti českých státních orgánů.

Vážená paní Štrublová, zkrácení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod z 35 na 25 roků Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím nepřipravuje a toto opatření neobsahuje ani Programové prohlášení současné vlády. Skupinou poslanců však byl podán poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, který obsahuje i snížení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod na 25 let pojištění. Zda tento návrh získá podporu v Parlamentu ČR a bude schválen však nelze v tuto chvíli předjímat. Jde o sněmovní tisk č. 50, jehož projednávání můžete sledovat na www.psp.cz>jednání a dokumenty. Pro úplnost uvádíme, vzhledem k délce doby Vašeho pojištění, že podle stávající právní úpravy vznikne nárok na tzv. odložený starobní důchod pojištěnci, který získal aspoň 20 let pojištění včetně náhradních dob nebo aspoň 15 let pojištění, za které bylo zaplaceno pojistné, a dosáhl věku o 2 roky vyššího, než činí důchodový věk muže stejného data narození.

Dobrý den, v případě, že máte pochybnosti o správnosti výpočtu Vašeho důchodu můžete podat písemně námitky, a to do 30 dnů od dne, kdy Vám bylo rozhodnutí o přiznání důchodu doručeno. V těchto námitkách uvedete v čem spočívají Vaše pochybnosti týkající se výše vypočteného důchodu (např. přiložením výpočtu, který jste provedl pomocí kalkulačky) a ČSSZ se bude muset v rozhodnutí o námitkách s těmito Vašimi pochybnostmi vypořádat.

Dobrý den, ano, je to pravda. Důchody se zvyšují v rámci pravidelné valorizace, která probíhá vždy k 1. lednu. Valorizace se týká všech důchodů, tedy i invalidních, a její výše závisí na aktuálních zákonných parametrech (růstu cen a růstu reálných mezd). Konkrétně parametry valorizace pro rok 2026 - základní výměra důchodu vzroste z 4 660 Kč na 4 900 Kč (navýšení o 240 Kč) a procentní výměra se zvýší o 2,6 %. Valorizace probíhá automaticky, není potřeba o ni žádat. Od ledna 2026 navíc platí nová úprava o minimální výši důchodu. V případě invalidních důchodů pro invaliditu 2. stupně činí tato částka 7 350 Kč. Pokud by dosavadní důchod byl i po provedení valorizace podle uvedených kritérií nižší než je tato částka, dorovná se na ni automaticky.

Dobrý den, do dosažení řádného důchodového věku nesmíte vykonávat činnost, která zakládá účast na důchodovém pojištění. Pokud byste limit překročil, Česká správa sociálního zabezpečení Vám výplatu důchodu pozastaví a požádá o vrácení přeplatku na důchodu, který nenáležel. U DPP (dohody o provedení práce) je limit pro neplacení sociálního pojistného v roce 2025 částka nižší než 11 500 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Pokud tuto částku v některém měsíci dosáhnete nebo překročíte, vzniká povinnost odvádět pojistné, což znamená, že byste porušil podmínky předčasného důchodu, a ten by Vám v takovém případě nenáležel.

Dobrý den, první ročníky, kterých se zvýšení důchodového věku, podle stávající legislativy týká, jsou osoby narozené v roce 1966. Tedy pro ročník 1964 zvýšení důchodového věku neplatí ani podle stávající právní úpravy. Pro muže narozené v roce 1964 platí důchodový věk 64 let a 10 měsíců. Předčasný starobní důchod je možné čerpat nejdříve o 3 roky dříve před dovršením důchodového věku, avšak při splnění zákonných podmínek, tj. musíte mít splněnou potřebnou dobu pojištění (aktuálně 40 let). Výše důchodu se trvale krátí za každých 90 dní předčasnosti o 1,5 % výpočtového základu. Pro nárok na nižší krácení za předčasnost s účinností od 1. 1. 2026 (tj. krácení za každých i započatých 90 kalendářních dnů o 0,75 % výpočtového základu), je třeba splnění podmínky alespoň 45 let doby pojištění. Započítávají se pouze doby výdělečné činnosti, vojenské služby a doby péče o dítě ve věku do 4 let nebo péče o závislou osobu. Předčasný starobní důchod se nepřepočítává po dosažení řádného věku, zůstává nižší po celý život. Až do dosažení důchodového věku se nezvyšuje v rámci pravidelné valorizace procentní výměra důchodu.

Pokud máte bydliště v České republice, máte nárok na doplatek důchodu do výše minimálního důchodu podle českých předpisů. Tento nárok vyplývá z čl. 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, které zajišťuje rovné zacházení pro osoby pobírající důchod z českého systému. Doplatek se poskytuje tehdy, pokud součet všech důchodů, které pobíráte (včetně zahraničních), nedosahuje minimální částky stanovené českým právem. Protože zatím pobíráte pouze český důchod, můžete požádat Českou správu sociálního zabezpečení o tzv. doplatek do výše minimálního důchodu podle českých předpisů. Ten se bude vyplácet do doby, než začnete pobírat důchod z Německa.

Rozhodnutí závisí na konkrétní situaci pojištěnce, zejména na tom, zda má pojištěnec nárok na podporu v nezaměstnanosti a jaké má úspory v penzijním spoření. Obecně platí, že u evidence na úřadu práce, pokud vznikne nárok, tak pojištěnec může pobírat podporu v nezaměstnanosti (až 11 měsíců podle věku), doba evidence se započítává jako náhradní doba pojištění (hodnocená z 80 %), což může pozitivně ovlivnit výši budoucího důchodu, má hrazeno státem zdravotní pojištění. Avšak úřad práce může požadovat aktivní spolupráci při hledání zaměstnání. U předdůchodu pojištěnec čerpá vlastní naspořené prostředky z penzijního spoření (III. pilíř), má hrazeno zdravotní pojištění, předdůchod nevylučuje možnost pozdějšího přiznání řádného (tj. nekráceného) starobního důchodu (důchodového věku 64 let a 6 měsíců dosahujete v únoru 2027). Doba pobírání předdůchodu se považuje za vyloučenou dobu, což znamená, že i přes nulové výdělky pojištěnce nedochází ke snížení základu pro výpočet budoucího starobního důchodu. Podmínkou pro čerpání těchto výhod je, že účastník doplňkového penzijního spoření má naspořeno dostatek prostředků, aby mohl čerpat minimálně cca 13 500 Kč měsíčně po dobu alespoň 2 let (tedy cca 325 000 Kč). Souběžně s čerpáním předdůchodu může být pojištěnec evidován na úřadu práce a pobírat podporu v nezaměstnanosti (pokud splňuje podmínky). Jako nevýhoda se jeví, že doba čerpání předdůchodu se nezapočítává do doby pojištění, což může mírně snížit výši budoucího důchodu, avšak tato nevýhoda odpadá, pokud je současně veden jako uchazeč o zaměstnání. Jako nejvýhodnější se tedy jeví kombinace evidence na úřadu práce a předdůchodu, zejména pokud má pojištěnec nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tím si zajistí příjem, zdravotní pojištění hrazené státem a zároveň minimalizujete dopad na výši budoucího důchodu.

Za účelem doložení doby pojištění je třeba se obrátit buď na právní nástupce subjektu v nímž bylo zaměstnání vykonáváno, případně na příslušné archivační místo (soukromá spisovna), jemuž byl předán evidenční materiál, jehož původcem je zaměstnavatel, který již zanikl. Seznam archivačních míst mají k dispozici kontaktní pracoviště územních správ sociálního zabezpečení (dále jen „ÚSSZ“) podle místa bydliště, které jsou zároveň povinny poskytovat pojištěncům odbornou pomoc v této oblasti. Tyto pracoviště by měly být schopny, pokud jim pojištěnec sdělí, u kterých zaměstnavatelů pracoval (a v kterých dobách), dohledat místo, kde jsou doklady archivovány a pomoci s opatřením náhradních dokladů. Doklady, které se eventuálně podaří takto získat, případně jakékoliv další listinné doklady, které má pojištěnec ve své dispozici a z jejichž obsahu by bylo možno usuzovat o existenci výdělečné činnosti v minulosti (např. pracovní smlouva, výpověď, dohoda o rozvázání pracovního poměru, mzdový výměr, výplatní pásky, mzdové listy, kopie evidenčních listů důchodového zabezpečení, rozsudky, apod.), může ÚSSZ využít tak, že na jejich základě provede tzv. rekonstrukci podkladové dokumentace. V případě absence relevantních listinných dokladů lze jako krajní řešení využít možnosti prokázání konkrétní doby čestným prohlášením nejméně dvou svědků (nejlépe bývalých spoluzaměstnanců, o jejichž zaměstnání u daného zaměstnavatele existují doklady založené v evidenci ČSSZ) a žadatele o důchod. Podpisy svědků musejí být úředně ověřeny příslušnými orgány (obecní úřad, pošta, notář); dojde-li k sepsání prohlášení přímo na ÚSSZ, může pravost podpisu ověřit rovněž tato instituce. Upozorňuji však, že tímto způsobem je možno prokázat pouze doby zaměstnání, nikoliv však dosahované výdělky; jde-li však o období před rokem 1986, nejsou dosahované výdělky z hlediska stanovení výše důchodu rozhodné. Pro úplnost uvádíme, že neprokázání doby pojištění a výdělků za období „necelého roku“ nemusí mít žádný vliv na výši důchodu, popř. tento vliv bude jen nepatrný.

Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda čerpáte starobní důchod před dosažením důchodového věku vyplácený ČSSZ (tzv. předčasný starobní důchod) nebo tzv. předdůchod vyplácený penzijní společností. Tzv. předčasný důchod je dávka vyplácená státem ze systému důchodového pojištění (I. pilíř) podobně jako řádný starobní důchod. Tzv. předdůchod je specifická forma čerpání Vašich vlastních prostředků, které jste si sám průběžně spořil na účet vedený u penzijní společnosti, se kterou jste uzavřel smlouvu o účasti na doplňkovém penzijním spoření (tzv. III. důchodový pilíř). Pokud čerpáte předčasný starobní důchod vyplácený ČSSZ, tak se při výkonu zaměstnání s účastí na pojištění před dosažením důchodového věku výplata starobního důchodu zastavuje (nástup do zaměstnání je nutno oznámit ČSSZ). Na druhé straně po skončení zaměstnání nebo po dosažení důchodového věku se odpracovaná doba, pokud je její délka alespoň 90 dnů, promítne do přepočítání starobního důchodu tak, že se sníží hodnota krácení důchodu za předčasnost. Důchod tedy bude po jeho uvolnění vyšší než byl před jeho zastavením. Pokud pobíráte předdůchod od penzijní společnosti, žádné omezení pro souběh s výdělečnou činnosti zde není.

Příjemce starobního důchodu může po dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost bez omezení. Pouze před dosažením tohoto věku nastávají při výkonu výdělečné činnosti některé situace, kdy výplata starobního důchodu nenáleží a je zastavena. Výplata starobního důchodu, na který vznikne nárok před dosažením důchodového věku (tzv. předčasný starobní důchod) při souběžném výkonu výdělečné činnosti zakládajícím účast na důchodovém pojištění nenáleží do data dosažení důchodového věku nebo do ukončení této činnosti. Přivydělat si při současném pobírání předčasného starobního důchodu můžete, ale jste omezen výší příjmu. Výplatě předčasného starobního důchodu před dosažením důchodového věku nebrání: - tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy rozhodný (sjednaný i skutečně dosažený) příjem nedosahuje 4 500 Kč za kalendářní měsíc, - činnost vykonávaná na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 11 500 Kč. Pro úplnost ještě sděluji, že příjemce důchodu má možnost výplatu starobního důchodu zcela zastavit nebo požádat o výplatu důchodu ve výši jedné poloviny.

Vážená paní Pavelková, pokud jste příjemcem starobního důchodu a již jste dosáhla důchodový věk, nemáte žádná omezení pro získávání dalších příjmů. Pokud byste byla příjemkyní předčasného starobního důchodu před dosažením důchodového věku, pak je výplata takového důchodu zastavena, pokud získáte příjmy z výdělečné činnosti s účastí na pojištění (zaměstnání nebo činnosti OSVČ s příjmy nad stanovenými hranicemi). Pokud máte jen příjmy z pronájmu a žádné jiné, tyto do vyměřovacího základu zahrnuty nejsou a ke vzniku účasti na pojištění nedochází, nemohla by být tedy ani zastavena výplata předčasného důchodu. Co se týká povinností platit daně z příjmu z pronájmu, je tato problematika v gesci ministerstva financí

Podnikání není náhradní dobou pojištění, ale standardní dobou pojištění. Standardní doby jsou takové, během nichž jsou odváděny příspěvky (tzv. pojistné) do systému – řadíme sem zaměstnání, samostatnou výdělečnou činnost a dobrovolnou účast. Náhradní doby jsou takové, během nichž žádné pojistné placeno není a přesto se na osobu hledí, jako by pojištěna byla. U některých náhradních dob pojištění se počet získaných dnů redukuje na 80 %. Jsou to všechny náhradní doby s výjimkou tří - doby péče o dítě do 4 let, péče o závislou osobu a základní vojenské služby. Ve Vašem případě se tedy toto krácení týká doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Tak např. ze získaných 5 měsíců (cca 150 dnů) se započte pouze 80 %, tedy cca 120 dnů. Takto mírná redukce nemusí mít na výši důchodu žádný vliv, popř. jen velmi malý. Součástí rozhodnutí o přiznání důchodu je tzv. osobní list důchodového pojištění, který obsahuje přehled o všech zhodnocených dobách, dále jejich součet a také informaci o tom, které z nich byly hodnoceny 100 % a které pouze 80 %. Dopředu se taková informace závazně neposkytuje. Pokud si však necháte např. v aplikaci IDA provést předběžný informativní výpočet důchodu, budou pro tento účel náhradní doby hodnoceny stejným způsobem, jako později při provádění závazného výpočtu na základě Vaší oficiálně podané žádosti o přiznání důchodu.

„Doba nedokončeného studia před rokem 2010 se pro účely nároku na důchod a pro stanovení jeho výše také hodnotí, a to po celou dobu, po kterou jste měl kontinuálně status studenta, maximálně však 6 let. Doba studia se prokazuje nejlépe potvrzením o studiu, které vydá příslušná vysoká škola. Pokud si toto potvrzení opatříte a bude z něj jasně zřejmé datum počátku a konce studia, můžete je zaslat ČSSZ a ta na jeho základě může doplnit Vaši důchodovou evidenci.“

Výpočet starobního důchodu v roce 2026 se bude řídit novými pravidly důchodové reformy, která se postupně zavádí. Hlavní změny se týkají redukčních hranic, zápočtu dob pojištění a minimální výše důchodu. Bohužel prozatím nejsou (a ani nemohou být) známy parametry pro výpočet důchodu v roce 2026. Parametry budou známé až během září, kdy vláda schválí nařízení s novými důchodovými koeficienty. Potom již bude možné přesně propočítat nakolik změna výhodnost důchodu ovlivní, a podle toho bude možné řešit i vhodné načasování žádosti. Informativní výpočet důchodu pak můžete získat v aplikaci IDA (Informativní důchodová aplikace | ePortál ČSSZ). Pro případné další informace o přiznání důchodu se obraťte na kterékoliv kontaktní pracoviště, kterékoliv územní správy sociálního zabezpečení. Místní příslušnost není zákonem stanovena. Kontakty na pracoviště naleznete zde: Kontakty - Česká správa sociálního zabezpečení

Výplata tzv. předčasného starobního důchodu není možná souběžně s výkonem standardní výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění. Můžete si přivydělat, ale jen v omezeném rozsahu, který účast na důchodovém pojištění nezakládá. To znamená, že klasický pracovní poměr s odvody na sociální pojištění není možný, dokud nedosáhnete důchodového věku. Výjimkou je například dohoda o provedení práce s měsíčním příjmem nižším než 11 500 Kč nebo zaměstnání malého rozsahu, kde je příjem nižší než rozhodný příjem, tj. 4 500 Kč měsíčně. Též samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „SVČ“) je možné vykonávat s omezením. Nesmí se jednat o činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Pro rok 2025 je rozhodná částka pro osobu SVČ 111 736 Kč za rok. Rozhodná částka se sníží o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Pokud je zisk (tj. příjmy – výdaje) z podnikání vyšší, výplata předčasného důchodu nenáleží.

Doba osobní péče o dítě do 4 let věku se hodnotí jako náhradní doba pojištění. Pro účely budoucího důchodu se bude hodnotit obdobně jako doba zaměstnání. Tato doba se na informativním osobním listu důchodového pojištění nikdy neuvádí, protože ČSSZ údaje o těchto dobách průběžně neshromažďuje. Dokládá se až při podání žádosti o důchod, a to čestným prohlášením a rodným listem dítěte nebo jiným dokladem o vztahu k dítěti; rodný list se nepředkládá, lze-li údaj o vztahu k dítěti zjistit z informačního systému veřejné správy. Čestné prohlášení se podává na předepsaném tiskopise. Pokud jste osobně pečovala o syna od narození do 4 let věku, bude se Vám hodnotit doba od 3. 4. 1999 do 2. 4. 2003, tj. tato doba péče pokryje neevidované doby pojištění vykázané v informativním osobním listu důchodového pojištění, které ve svém dotazu uvádíte. V současné době tedy nemusíte nic dělat, dobu péče doložíte výše uvedeným způsobem až při uplatnění žádosti o důchod.

K Vašemu dotazu lze v obecné rovině sdělit, že příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb, na základě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění potřebných sociálních služeb nebo jiných forem pomoci, např. pomoci poskytované osobou blízkou. O přiznání příspěvku na péči rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce, a to na základě posudku o zdravotním stavu vydaného Institutem posuzování zdravotního stavu (IPZS). IPZS při posouzení stupně závislosti vychází ze zdravotních zpráv od ošetřujících lékařů a z výsledku sociálního šetření, případně z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. V případě nesouhlasu s rozhodnutím ÚP lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání u krajské pobočky Úřadu práce, která ve věci rozhodovala. O odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a zdravotní stav pro účely odvolacího řízení posuzují posudkové komise MPSV, ty jsou minimálně tříčlenné a kromě posudkového lékaře a tajemníka je členem komise vždy i přísedící odborný lékař příslušného klinického oboru, což zajišťuje maximální možnou míru objektivnosti posouzení. V případě nesouhlasu s rozhodnutím odvolacího orgánu, proti kterému již nelze uplatnit řádný opravný prostředek, je možné bezplatně podat správní žalobu u krajského soudu, zastoupení advokátem se nevyžaduje. K projednání žaloby je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Veškeré potřebné informace k příspěvku na péči naleznete na webových stránkách MPSV: https://www.mpsv.cz/zdravotni-postizeni#pp.

Orientační výpočet důchodu s možností zadání požadovaných údajů do budoucích let je možné provést s pomocí důchodové kalkulačky ČSSZ. Ta je dostupná na webové adrese https://www.cssz.cz/duchodova-kalkulacka, v odkaze těsně nad nadpisem "Vysvětlení základních pojmů". Tato kalkulačka dovolí, po zadání uvažovaného data odchodu do důchodu v některém budoucím roce, doplnit očekávané výdělky v letech předcházejících zvolenému roku odchodu do důchodu. Pro zadání minulých, skutečně dosažených důchodových nároků doporučujeme využít "Informativní osobní list důchodového pojištění", o který je třeba požádat prostřednictvím ePortálu ČSSZ, https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/zoldp. Obecně lze říci, že budoucí výdělky výši důchodu ovlivní, avšak vzhledem k délce rozhodného období, které pro většinu osob dnes zvažujících odchod do důchodu začíná rokem 1986 a má tedy 40 let, musí být rozdíl mezi minulými průměrnými vyměřovacími základy a novými vyššími vyměřovacími základy velmi výrazný. Jeden rok zvýšení vyměřovacího základu na pětinásobek minulých vyměřovacích základů vede ke zvýšení celoživotního Osobního vyměřovacího základu o přibližně 10 %. Dobrovolné navýšení vyměřovacího základu OSVČ za kalendářní roky, za které již byl podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ, není možné. Pro aktuální kalendářní rok (resp. pro minulý kalendářní rok, pokud jste dosud nepodal přehled o příjmech a výdajích) jste omezen maximem ve výši 48násobku průměrné mzdy platné pro příslušný kalendářní rok. Pokud byste měl zájem o navýšení na ještě vyšší částku, bylo by třeba přihlásit se souběžně k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, a to např. podle § 6 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (tedy tzv. „bez uvedení důvodu“). Pro placení pojistného u této formy účasti na pojištění není stanoveno žádné zákonné maximum. Přihláška se podává u místně příslušné uzemní správy sociálního zabezpečení. Výhodou je, že u této formy účasti neplatíte příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, proto pojistné činí pouze 28 % z určeného vyměřovacího základu (a nikoliv 29,2 % jako je tomu u pojistného ze SVČ). Podrobněji k této problematice vizte web ČSSZ: Dobrovolná účast na pojištění - Česká správa sociálního zabezpečení

Předdůchody upravují předpisy v gesci ministerstva financí, kam Vám doporučujeme dotaz směřovat. Co se týká výhodnosti předdůchodu nebo přihlášení do evidence Úřadu práce, vždy záleží na individuální situaci daného člověka a jeho domácnosti, jaká je aktuální potřeba prostředků apod., nelze použít jedno univerzální doporučení.

S účinností od 1. 1. 2025 se navrhuje opustit konstrukci trvalého navyšování starobního důchodu za výdělečnou činnost vykonávanou souběžně s jeho pobíráním v plné výši a nahradit ji pro pojištěnce, kteří jsou poživateli starobního důchodu (bez ohledu na to, zda jsou poživateli starobního důchodu se sníženým důchodovým věkem z důvodu výkonu zaměstnání zdravotnického záchranáře, či nikoliv), novou, jednorázovou a vyšší bonifikací spočívající v zavedení slevy na pojistném, která bude znamenat absenci povinnosti platit pojistné zaměstnancem. Za výdělečnou činnost vykonávanou ode dne účinnosti nové právní úpravy se tedy již nebude zvyšovat starobní důchod, ale bude náležet sleva na pojistném ve výši 100 % pojistného placeného zaměstnancem na důchodové pojištění. Předpokládáme, že legislativní proces bude brzy ukončen a že výše popsané opatření bude schváleno v takto navržené podobě.

Legislativní proces projednávání návrhu novely zákona o důchodovém pojištění dosud nebyl ukončen. Tento návrh obsahuje i sdílení vyměřovacích základů mezi manželi, partnery a registrovanými partnery. Navrhovaná účinnost tohoto opatření je od 1. 1. 2027. Níže uvedené bude platit v případě schválení tohoto opatření v navržené podobě. Sdílení vyměřovacích základů se bude týkat jen starobního důchodu a bude dobrovolné. Sdílení bude možno aplikovat pouze v případě, že oběma sdílejícím osobám je starobní důchod přiznán od data spadajícího do období po 31. 12. 2026. Společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů budou moci učinit jen manželé v době trvání manželství, nejpozději však v den, kdy některý z manželů jako první podal žádost o přiznání starobního důchodu, a to na předepsaném tiskopise. Společné prohlášení o sdílení vyměřovacích základů budou manželé moci učinit nejdříve od data účinnosti tohoto opatření, tedy od 1. 1. 2027. Na základě tohoto prohlášení se však budou sdílet vyměřovací základy dosažené i před tímto datem. Konkrétně půjde o vyměřovací základ za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém došlo k uzavření manželství, a vyměřovací základy za další kalendářní roky. Sdílený vyměřovací základ se naposledy stanoví za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, do kterého spadá den a) od něhož byl přiznán starobní důchod některému z manželů, b) v němž zaniklo manželství, c) v němž orgánu sociálního zabezpečení došlo společné prohlášení o zrušení sdílení vyměřovacích základů nebo jednostranné prohlášení jednoho z manželů (partnerů) o zrušení sdílení vyměřovacích základů. Měla bych dotaz, zda mám nárok na pozůstalostní důchod, když můj manžel teď zemřel a je to pět měsíců po rozvodu a ani jsme se nestačili osamostatnit, bydleli jsme pořád v jedné domácnosti, tak si myslím, že bych na ten důchod měla nárok. Věra Nárok na vdovský/vdovecký důchod vzniká pouze po manželovi/manželce. V dotazu uvádíte, že bývalý manžel zemřel 5 měsíců po rozvodu manželství, v takovém případě Vám nárok na vdovský důchod nevznikl. Na tom nic nemění ani skutečnost, že jste spolu s bývalým manželem po rozvodu manželství i nadále bydleli.

Neuvádíte, jaký druh důchodu pobíráte. Zvýšení za vychované dítě náleží pouze k procentní výměře starobního důchodu. Při zvýšení za vychované dítě se přihlíží jen k výchově toho dítěte, které jako vychované pojištěnec uvedl v žádosti o přiznání starobního důchodu; není-li tato podmínka splněna, zvýšení za vychované dítě nenáleží. Pokud tedy pobíráte starobní důchod, který Vám byl přiznán od data spadajícího do roku 2023, a v žádosti o přiznání starobního důchodu jste nepožádala o zvýšení za vychované dítě, nelze již výchovné přiznat.

Nárok na vdovský/vdovecký důchod vzniká pouze po manželovi/manželce. V dotazu uvádíte, že bývalý manžel zemřel 5 měsíců po rozvodu manželství, v takovém případě Vám nárok na vdovský důchod nevznikl. Na tom nic nemění ani skutečnost, že jste spolu s bývalým manželem po rozvodu manželství i nadále bydleli.

Na Váš dotaz nelze konkrétně odpovědět bez podrobné znalosti Vaší důchodové záležitosti. Proto doporučujeme, abyste svoji situaci konzultovala s kteroukoli územní správou sociálního zabezpečení, resp. jejím kontaktním pracovištěm, tj. okresní správou sociálního zabezpečení, nejlépe však s tou, u které jste sepisovala žádost o důchod. Zde můžete rovněž podat přihlášku k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, pokud by to napomohlo řešení Vaší situace. Obecně můžeme pouze uvést, že jako náhradní doba pojištění se v plném rozsahu hodnotí doba osobní péče o dítě do 4 let věku. Doba samostatné výdělečné činnosti se hodnotí, pokud za ni bylo zaplaceno pojistné. Doba osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby se hodnotí rovněž v plném rozsahu, pokud šlo o péči o osobu ve stupni závislosti II až IV, nebo o dítě do 10 let věku ve stupni závislosti I, a pokud pečující osoba s opečovávanou osobou žijí v domácnosti. Podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče. Tato doba se hodnotí na základě rozhodnutí příslušné územní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče. Návrh na zahájení řízení podává pečující osoba na předepsaném tiskopise po skončení péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s žádostí o důchod.

Při uvolnění výplaty předčasného starobního důchodu dochází k přepočítání jeho procentní výměry tak, že se doba výdělečné činnosti vykonávané po jeho přiznání přičte k době důchodového pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a za každý takto získaný rok pojištění náleží zvýšení procentní výměry o 1,5 % výpočtového základu. Dále se o takovou dobu výdělečné činnosti zkrátí období od data přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku, a tudíž se sníží, popřípadě zcela eliminuje krácení procentní výměry z důvodu předčasnosti. Pokud tedy budete výdělečně činný až do dosažení důchodového věku, pak po uvolnění výplaty předčasného starobního důchodu nebude procentní výměra krácena vůbec. Pokud se rozhodnete pracovat bez výplaty důchodu i po dosažení důchodového věku, zvýší se procentní výměra předčasného starobního důchodu o dalších 1,5 % výpočtového základu už za každých 90 dnů takové výdělečné činnosti. Veškeré výše uvedené výpočty navýšení důchodu však budou vycházet z výpočtového základu (průměrný měsíční výdělek upravený podle redukčních hranic) stanoveného při přiznání předčasného starobního důchodu, tedy podle parametrů platných pro výpočet důchodu v roce 2022. Takto přepočtená výše procentní výměry důchodu se následně zvýší o všechny valorizace, které proběhly v období od data přiznání důchodu do data uvolnění jeho výplaty (toto pravidlo se týká jen důchodů, které byly přiznány od data spadajícího do období před 1. 10. 2023, což je i Váš případ). Nové parametry výpočtu důchodu platné pro rok 2025 se Vás tedy týkat nebudou, nicméně posunem termínu výplaty důchodu po důchodovém věku získáváte za každých 90 dnů poměrně významné navýšení důchodu.

V návrhu důchodové reformy navrhujeme, aby zvyšování důchodu o malé částky, které ve svém dotazu popisujete, bylo s účinností od 1. ledna 2025 nahrazeno slevou na pojistném pro zaměstnance ve výši 6,5 % jeho vyměřovacího základu (zjednodušeně hrubé mzdy). Pokud tedy bude návrh schválen v podobě, v jaké je navržen, bude od roku 2025 poskytována sleva na pojistném.

Dobrý den, pokud byla maminka uznána závislou na pomoci jiné osoby podle zákona o sociálních službách aspoň ve stupni II (středně těžká závislost) a Vy o ni osobně pečujete sama/sám, popř. pokud se na péči podílí více osob, ale Vy pečujete v největším rozsahu, pak Vám tato péče zakládá účast na důchodovém pojištění. Tato péče se považuje za náhradní dobu důchodového pojištění, podmínkou však je, že o její délce a rozsahu rozhodla územní správa sociálního zabezpečení. Návrh na zahájení řízení se podává na předepsaném tiskopisu nejdříve po skončení uvedené péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s žádostí o Váš starobní nebo invalidní důchod. Jde o tzv. nepříspěvkovou účast, kdy pečující osoba neodvádí do důchodového systému žádné pojistné ani tak nečiní nikdo za ni, a přesto se tato doba zohledňuje pro účely budoucího nároku na důchod i pro účely jeho výše v podstatě stejně, jako by se jednalo o dobu zaměstnání. Pokud tedy splňujete výše uvedené podmínky, je možným řešením Vámi popisované situace ukončení zaměstnání a péče o maminku „na plný úvazek“. Taková doba Vám bude hodnocena do dosažení důchodového věku plně, jako kdybyste pracoval/a. Z rozhodného období pro zjišťování příjmů bude tato doba vyloučena, aby Vám nesnížila průměr dosažených příjmů ve zmíněném období. Za takovou péči pečující osobě nenáleží odměna, avšak předpokládá se, že opečovávaná osoba jí poskytuje příspěvek na péči, který pobírá, neboť právě k tomuto účelu tato dávka slouží. Jestliže se rozhodnete požádat z důvodu péče o maminku o předčasný starobní důchod, pak musíte počítat s tím, že procentní výměra tohoto důchodu bude trvale krácena, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů chybějících od data přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 90 dnů ode dne podání žádosti. Samozřejmě lze situaci řešit i tak, jak v dotazu naznačujete, tedy kombinací osobní péče s pečovatelskou službou a setrvání v zaměstnání do dosažení důchodového věku. Záleží na tom, jaké možnosti jsou v místě bydliště Vaší maminky, zda by Vám zaměstnavatel vyšel vstříc např. úpravou rozvržení pracovní doby, zkrácením pracovního úvazku, povolením práce z domova apod. Bližší informace k řešení Vaší důchodové záležitosti Vám poskytne kterákoli územní správa sociálního zabezpečení, popř. její kontaktní pracoviště, tedy okresní správa sociálního zabezpečení.

Dobrý den, pokud je Vaší preferencí co nejvyšší důchod a příjem ze zaměstnání je pro Vás dostatečný, pak je nejvhodnější odložit přiznání, popř. výplatu důchodu na pozdější datum než je dosažení důchodového věku. Za každých 90 dnů pojištěné výdělečné činnosti vykonávané po vzniku nároku na starobní důchod bez jeho pobírání se Vám zvýší procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu. Pro srovnání: za 1 rok pojištění před vznikem nároku na starobní důchod činí procentní výměra 1,5 % výpočtového základu, v případě „přesluhování“ získáte stejnou částku už za 90 dnů. Pokud byste se rozhodl pobírat pouze polovinu starobního důchodu, tj. polovinu procentní a polovinu základní výměry, a vedle toho pracovat, zvýší se vám procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 dnů výdělečné činnost vykonávané v souběhu s pobíráním poloviny starobního důchodu.

Přehled dob zhodnocených pro nárok a výši důchodu je uveden na osobním listu důchodového pojištění, který je přílohou rozhodnutí o přiznání důchodu. V případě, že jsou z tohoto dokladu patrna „prázdná“ období, je třeba předně rozlišit, zda v těchto dobách trvala účast na pojištění či nikoliv. Tak např. pokud jde o období, v nichž pojištěnec nepracoval ani neměl žádnou náhradní dobu pojištění (nebyl např. evidován jako uchazeč o zaměstnání, nepečoval o dítě ve věku do 4 let nebo o závislou osobu apod.) ani nebyl dobrovolně pojištěn, nemá smysl vyvíjet jakékoliv úsilí. Obdobně tomu je, pokud pojištěnec sice pracoval, avšak činil tak v zaměstnání, které nezakládá účast na důchodovém pojištění – např. na základě dohody o provedení práce (DPP) s příjmem do 10 000 Kč/měsíc (resp. DPP v období před rokem 2012, kdy nezakládala účast vůbec, a to bez ohledu na výši příjmu). Tato období se na výši důchodu nemohou nijak pozitivně projevit. V pohostinství se relativně často vyskytoval nešvar v podobě odměňování tzv. „na ruku“, kdy zaměstnanec sice měl formálně uzavřenu např. pracovní smlouvu, ale mzda za práci mu byla vyplácena neformálně, přičemž nebylo odváděno pojistné na důchodové pojištění ani plněny další povinnosti vůči orgánům sociálního zabezpečení. V tomto případě je sice možná náprava, avšak pojištěnec je v tíživém postavení z důvodu pravděpodobné důkazní nouze. Za účelem prokázání dob účasti na důchodovém pojištění je vhodné se obrátit v první řadě na zaměstnavatele a požádat jej, aby dodatečně splnil svoji evidenční povinnost. V případě neúspěchu takového postupu nebo při neexistenci zaměstnavatele je vhodné požádat o pomoc kontaktní pracoviště územní správy sociálního zabezpečení (tedy OSSZ) v místě sídla zaměstnavatele. Ta je schopna za využití příslušných právních nástrojů přimět zaměstnavatele ke splnění jeho povinnosti. Zanikl-li již zaměstnavatel, je schopna poradit, zda a kde je možno opatřit náhradní dokumentaci k prokázání účasti na důchodovém pojištění. Krajním prostředkem k prokázání doby pojištění je čestné prohlášení žadatele o důchod a dvou svědků. K tomu se využívá tiskopis, který je rovněž k dispozici na OSSZ. Doba, po kterou jste vykonávala SVČ, by měla být řádně evidována u OSSZ, kde jste byla přihlášena k účasti na důchodovém pojištění OSVČ.

Nelze podat jednoznačnou odpověď, zda se postup „vyplatí“. Výhodou předčasného starobního důchodu je hmotné zabezpečení pojištěnce důchodem až 3 roky před dosažením důchodového věku. Nevýhodou je však trvalé krácení této dávky. Tak např. za dva roky (730 dnů) předčasnosti se důchod krátí o 13,5 % výpočtového základu. Pokud jste získal např. 44 roků pojištění, náleží Vám za ně 66 % výpočtového základu, ale v důsledku předčasnosti se zmíněných 13,5 % odečte, takže náleží jen 52,5 %. Pokud byste pracoval až do dosažení důchodového věku (tedy ještě 2 roky), náleželo by Vám za 46 let doby pojištění 69 % výpočtového základu. Procentní výměra předčasného důchodu bude tedy zhruba o čtvrtinu nižší, než kdybyste nadále pracoval. Toto krácení nelze plně odbourat. Částečně by odbourání možné bylo, pokud byste na čas přestal důchod pobírat a začal znovu pracovat a platit pojistné. Pokud vedle pobírání předčasného důchodu pracujete bez odvádění pojistného (např. dohoda o provedení práce do 10 000 Kč – tj. „brigáda“), nemá to na výši důchodu žádný pozitivní vliv. Další nevýhodou předčasného důchodu je nevalorizování procentní výměry až do dosažení důchodového věku. Tak např. pokud si důchod necháte přiznat letos a důchodový věk máte v roce 2026, začne se Vám procentní výměra valorizovat až od ledna 2027. Musíte sám posoudit s přihlédnutím ke své situaci, zda se s krácením a ostatními negativy předčasného důchodu smíříte či nikoliv. Pokud počkáte až do dosažení důchodového věku, bude úroveň Vašeho hmotného zabezpečení ve stáří nepochybně příznivější. V případě skončení pracovního poměru ke konci roku máte možnost zaregistrovat se v evidenci uchazečů a usilovat o nalezení nového zaměstnání. I samotná doba vedení v této evidenci se Vám bude pro budoucí důchod hodnotit.

Povinnosti přihlásit zaměstnance do registru zaměstnanců je stanovena výhradně pro zaměstnavatele, nikoli pro zaměstnance a to jen v případě, že jde o příjem vyšší než 10 tis. Kč.

Dobrý den, je to tak, že do předčasného starobního důchodu lze odejít nejdříve tři roky před dosažením důchodového věku. S účinností od 1. 10. 2024 bude třeba pro nárok na tento důchod získat alespoň 40 let pojištění. Uvádíte, že jste k datu 27. 11. 2023 získala 37 roků a 251 dnů pojištění včetně náhradních dob. Není jasné, zda jde o Váš vlastní výpočet nebo zda Vám tento údaj sdělila správa sociálního zabezpečení. Doba, za kterou bylo zaplaceno pojistné, doba studia po skončení povinné školní docházky do 18 let věku i doba péče o dítě do čtyř let věku se hodnotí v plném rozsahu, kdežto doba prvních šesti let studia po 18. roce věku, doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popř. další náhradní doby, se hodnotí v zákonem stanoveném rozsahu a krátí se na 80 %. Některé doby, např péče o dítě ve věku do 4 let, se u ČSSZ průběžně neevidují, proto nebývají uvedeny ve vykázaném úhrnu evidovaných dob, a je te

Pokud zvolíte žádost o důchod s datem přiznání až v roce 2026, bude Váš přiznaný důchod vyšší než nyní, protože se do něj promítne navýšení mezd, např. pro rok 2024 je to o 9 % , dále tam bude navýšení pro rok 2025 a 2026. Tato navýšení by měla být pravděpodobně vyšší než očekávané valorizace. Pokud hodláte pracovat do dosažení důchodového věku, pak pro Vás bude pravděpodobně výhodnější žádost nyní neuplatňovat.

Vážený pane, ve Vaší situaci můžete buď požádat o uvolnění výplaty předčasného starobního důchodu a pobírat ho do doby, než si najdete další zaměstnání (v takovém případě máte po nalezení nového zaměstnání ohlašovací povinnost vůči plátci důchodu a výplata předčasného starobního důchodu Vám do dosažení důchodového věku opět nebude náležet). Další možností je přihlásit se do evidence uchazečů o zaměstnání u úřadu práce, čerpat podporu v nezaměstnanosti, pokud Vám na ni vznikne nárok, a po nalezení zaměstnání pokračovat ve výdělečné činnosti a o uvolnění výplaty předčasného důchodu požádat až od dosažení důchodového věku. Procentní výměru předčasného starobního důchodu však lze přepočítat pouze za dobu výdělečné činnosti vykonávané po jeho přiznání, nikoli za dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce. To je tzv. náhradní doba pojištění a nelze ji přičíst k době pojištění získané do vzniku nároku na předčasný starobní důchod ani ji odečíst z celkové doby předčasnosti, za kterou byl důchod krácen. Stav, kdy po přiznání starobního důchodu bez výplaty není vykonávána výdělečná činnost, tedy nevede k navýšení jeho procentní výměry. Při uvolnění výplaty předčasného starobního důchodu se přepočítá výše jeho procentní výměry tak, že se doba výdělečné činnosti vykonávané po přiznání předčasného starobního důchodu přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na předčasný starobní důchod (může tak být získán další rok/y pojištění) a zároveň se o tuto dobu zkrátí období předčasnosti a tím se sníží penalizace za předčasné čerpání starobního důchodu. Příklad: Předčasný starobní důchod byl přiznán 540 dní před dosažením důchodového věku bez výplaty. Důchodce získal 43 roků a 182 dnů pojištění. Procentní výměra byla vypočtena za 43 roků, k době kratší než 365 dnů se nepřihlíží, a zároveň byla snížena za 6 celých 90denních období chybějících do dosažení důchodového věku, tedy o 6 % výpočtového základu (4 x 0,9 + 2 x 1,2). Po odpracování 200 dnů důchodce požádal o uvolnění výplaty předčasného starobního důchodu. Po přičtení odpracovaných 200 dnů k době pojištění získané do nároku na předčasný starobní důchod získá další celý rok pojištění (182 + 200), a proto se procentní výměra zvýší o 1,5 % výpočtového základu. Doba předčasnosti se zkrátí na 340 dnů a krácení procentní výměry za předčasnost bude tedy činit za 3 celá a jedno započaté 90denní období jen 3,6 % výpočtového základu (4 x 0,9). Příklad pracuje s hodnotami snížení procentní výměry podle právní úpravy účinné před 1. 10. 2023, neboť tyto hodnoty se na Váš případ budou vztahovat, a to i když výdělečná činnost je vykonávána po 30. 9. 2023 (hodnoty se řídí právní úpravou účinnou k datu, od něhož je důchod přiznán). V případě přiznání předčasného starobního důchodu podle právní úpravy účinné od 1. 10. 2023 se na principu přepočtu předčasného starobního důchodu nic nemění, jen penalizace za předčasnost je vyšší, a to 1,5 % výpočtového základu za každých i započatých 90 dnů předčasnosti, což by za situace uvedené v příkladu znamenalo snížení předčasného starobního důchodu při přiznání o 9 % výpočtového základu a při jeho uvolnění po 200 dnech výdělečné činnosti o 6 % výpočtového základu.

Při vyřizování žádostí je nutno vždy počítat s určitou dobou zpracování, protože ČSSZ aktuálně vyřizuje nadstandardně vysoký počet žádostí. Proto doporučujeme požádat s určitým předstihem, nejdříve lze 4 měsíce před požadovaným datem uvolnění.

Odpoved MPSV: V současné době platí právní úprava, podle které platí pracující příjemci starobního důchodu sociální pojištění ve stejné výši jako všichni ostatní zaměstnanci. MPSV navrhuje změnu.

Vážený pane Miloslave, Rozdíl ve výši nově přiznaných důchodů mezi jednotlivými roky je dán nastavení prvků důchodového vzorce, konkrétně redukčních hranic a indexací minulých výdělků. I. redukční hranice se v roce 2024 zvýší na 19 346 Kč z hodnoty 17 743 Kč, která byla platná v roce 2023. Zvýšení tedy odpovídá 9,03 %. Stejným způsobem se zvýší II. redukční hranice, a to na 175 868 Kč z loňských 161 296 Kč. Uvedené hodnoty si můžete snadno ověřit, jakmile bude návrh příslušného nařízení vlády zveřejněn v eKlepu nebo ve Sbírce zákonů. Indexace výdělků probíhá prostřednictvím koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, jejichž hodnoty můžete najít v přiloženém souboru, hodnoty pro roky 2023 a 2024 jsou zvýrazněny oranžově. Funguje tak, že výdělek dosažený v určitém roce je vynásoben koeficientem, který odpovídá roku přiznání důchodu. Z tabulky je patrné, že hodnoty indexů vzrostly o 9 % , např. výdělek roku 2000 je u důchodů přiznaných v 2023 indexován koeficientem 2,9891,

Není to pravda, toto se nepřipravuje.

V popisované situaci se vyplatí požádat o starobní důchod při dosažení důchodového věku. Pokud budete pracovat do dosažení důchodového věku, získáte další dva roky důchodového pojištění (2 x 1,5 % výpočtového základu), procentní výměra nebude krácena pro předčasnost a starobní důchod bude valorizován standardně. V případě odchodu do předčasného starobního důchodu dva roky před dosažením důchodového věku, bude procentní výměra krácena pro předčasnost podle současné právní úpravy o 9,9 % výpočtového základu.

Dobu pojištění evidovanou u ČSSZ si lze ověřit. Neevidovanou dobu lze dodatečně doložit. Údaje pro výpočet důchodu je možné zjistit online. Případnou chybějící dobu pojištění je možné doložit i zpětně. Vzniklý rozdíl ve výši důchodu lze doplatit až 5 let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.

V souvislosti s žádostí o starobní důchod, kterou jste podal/a, byl zaměstnavatel vyzván ze strany ČSSZ, aby potvrdil, zda k požadovanému datu přiznání důchodu Vaše zaměstnání trvá či nikoliv. Pokud potvrdí, že tento vztah trvá, ČSSZ Vám nepřizná výplatu důchodu, neboť tento typ starobního důchodu nelze vyplácet souběžně s výkonem výdělečné činnosti. V případě, že by zaměstnavatel potvrdil ukončení pracovního poměru, avšak následně jste se dohodli na pokračování, je třeba ohlásit tuto změnu neprodleně plátci důchodu. Pokud Vám bude přiznán předčasný starobní důchod bez výplaty s tím, že si o uvolnění jeho výplaty požádáte až po skončení zaměstnání, nemusíte tuto skutečnost zaměstnavateli hlásit. Jestliže zaměstnání přerušíte, požádáte o přiznání nebo uvolnění výplaty předčasného starobního důchodu, a poté opět začnete pracovat ještě před dosažením důchodového věku, jste povinen/povinna to zaměstnavateli sdělit. Zaměstnavatel má vůči plátci důchodu povinnost ohlásit, že zaměstnává pož

Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se v zákonem stanoveném rozsahu považuje za náhradní dobu pojištění, což znamená, že pro účely nároku na důchod a pro stanovení jeho výše se hodnotí podobně jako doba zaměstnání, přestože za tuto dobu nebyly do systému odváděny žádné příspěvky. Rozdíl je pouze v tom, že celková hodnotitelná délka této doby se redukuje na 80 %, tedy např. 2 roky se hodnotí jako 1,6 roku. Tímto způsobem se hodnotí veškerá doba, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. Z doby vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, po kterou žádná z těchto podpor nenáleží, se jako náhradní doba pojištění hodnotí nejvýše 3 roky v rámci celého života pojištěnce, s tím, že z doby, která byla takto získána před 55. rokem věku pojištěnce, lze hodnotit nejvýše 1 rok. Pokud byla Vaše evidence na ÚP získána v rámci těchto limitů, není třeba nic doplácet. Pokud jste získala i další dobu vedení na ÚP (nad rámec těchto limitů) a máte zájem o její zho

Platit si pojištění i v exekuci je důležité. I v tomto případě platí, že důchod dostane každý, kdo si platí pojištění.Důchod se odvozuje od vyměřovacího základu, ze kterého je zaolaceno pojistné a od počtu let, kdy je zaplaceno. Exekuce může zabavit jen malou část, která je nad vypočtený rámec pokrytíí životních nákladů.

Doporučujeme využít nejdříve službu Informativní důchodová aplikace (IDA) na ePortálu ČSSZ. Služba poskytne odpovědi na základní otázky: zda budu mít nárok na starobní důchod, odkdy a jak vysoký by mohl být. Zároveň odpoví i na otázku, co ještě musím splnit pro nárok na starobní důchod, tj. zejména kolik let mi chybí k dosažení důchodového věku nebo pro získání potřebné doby pojištění. Snadno si tak ověříte, jaké doby pojištění jsou v evidenci ČSSZ. Pokud zjistíte, že se v evidenci ČSSZ nenachází doba pojištění, doporučujeme využít náš informační leták „Dokládání dob důchodového pojištění“ (https://www.cssz.cz/documents/20143/99584/2021_Dokl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD%20dob%20d%C5%AFchodov%C3%A9ho%20poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD.pdf/2460634c-1189-e36d-4ed8-772608baced2 ). V něm se dozvíte, jak postupovat při doložení chybějících dob. Existuje hned několik způsobů, jak chybějící doby doložit.

Výpočet důchodu je vždy individuální a nelze paušálně říci, zda bude pro většinu žadatelů lepší nechat si důchod přiznat například v tomto roce nebo až v roce dalším. Současně je třeba upozornit, že předčasný odchod do důchodu, byť s představou, že budete dále pracovat, je výsostně individuální rozhodnutí každého člověka, a parametry, které vstupují do výpočtu důchodu, se v čase neustále mění. Je proto nutné před rozhodnutím o podání žádosti o předčasný důchod důkladně zvážit například míru jistoty daného pojištěnce, pokud se jedná o jeho uplatnění na trhu práce v období zbývajícím do dosažení důchodového věku. Důchody se navíc výrazně navyšují i při práci ‚na procenta‘, tj. naopak po nároku na důchod s jeho odloženým přiznáním. Pro službu informativní výpočet důchod se lze obrátit na Klientské centrum ústředí ČSSZ. Klientské centrum nabízí možnost objednání pro osobní konzultace a pro informativní výpočty starobních důchodů na telefonním čísle +420 257 062 869, a to každý pracovní de

Dobu pojištění evidovanou u ČSSZ si lze ověřit. Neevidovanou dobu lze dodatečně doložit. Údaje pro výpočet důchodu je možnézjistit online. Případnou chybějící dobu pojištění je možné doložit i zpětně. Vzniklý rozdíl ve výši důchodu lze doplatit až 5 let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena.

Minimální mzda a minimální důchod jsou zcela odlišné částky. Minimální důchod vzniká součtem minimální výše procentní výměry důchodu a základní výměry. Například v tomto roce je minimální důchod 4 810 Kč.

Do výše důchodu se počítá pouze doba, po kterou se řádně odvádí důchodové pojištění. Práce tzv. „na černo“ se nezohledňuje do výpočtu důchodu, protože za ni není odváděno pojistné na důchodové pojištění ani veden evidenční list důchodového pojištění. Svědecké prohlášení je možné uznat pouze v mimořádných případech, kdy byly doklady o zaměstnání zničeny např. při živelné katastrofě.

Starobní důchod se vypočítává z hrubé mzdy nebo příjmů před zdaněním. U zaměstnanců se pro výpočet důchodu vychází z hrubých ročních příjmů, u OSVČ z ročního vyměřovacího základu. Jsou navíc násobeny koeficienty mzdového nárůstu.

Brigády při studiu mohou zvýšit důchod. Pokud i krátkodobábrigáda zakládala účast na pojištění, počítá se do doby pojištění. Při výpočtu pak může přidat potřebné dny, které chybí pro dosažení dalšího celého roku doby pojištění.

Výše důchodu se počítá z celoživotních příjmů. Pro výpočet výdělkového průměru se zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Příjmy dosahované před rokem 1986 se do výdělkového průměru nezahrnují (důchod tedy nemohou ovlivnit ani pozitivně, ani negativně); z tohoto období se hodnotí pouze doba pojištění.

Kdo nesplní podmínky zákona o důchodovém pojištění, tomu nárok na starobní důchod nevznikne. Podmínky jsou dvě – získání potřebné doby důchodového pojištění (odpracované roky) a dovršení důchodového věku. Do doby důchodového pojištění se počítá doba, kdy náležela výplata podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci (pouze doba vedení v evidenci Úřadu práce ČR, po kterou nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti, se hodnotí v rozsahu nejvýše tří roků zjišťovaných zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, přitom dobu evidence před 55. rokem věku pojištěnce lze započítat jen v rozsahu jednoho roku). Při stanovení výše důchodu hrají roli v zásadě všechny příjmy, které podléhají odvodu pojistného na důchodové pojištění. Dávky jako jsou podpora v nezaměstnanosti či další takzvané sociální dávky se do výše důchodu nepočítají, nepočítá se ani tzv. výplata bokem na ruku.

Žádost si můžete dát hned,a to nejlépe do zařízení v místě bydliště.

Každý registrovaný poskytovatel sociálních služeb, tedy každý domov pro seniory, je povinen na základě ustanovení § 88 písm. g) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodu, že nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou osoba žádá.  Každému poskytovateli také z téhož zákona vyplývá povinnost dodržovat standardy kvality sociálních služeb, jejichž obsah je uveden v příloze č. 2 vyhlášky 505/2006 Sb. a kde je uvedeno, že poskytovatel musí mít písemně zpracována vnitřní pravidla pro postup při odmítnutí zájemce o sociální službu z důvodů stanovených zákonem a podle těchto pravidel postupovat. Pravidla si v souladu se zákonem a prováděcími předpisy tvoří jednotliví poskytovatelé. S pravidly pro vedení evidence žadatelů by měl každý poskytovatel sociální služby seznámit žadatele při podávání žádosti společně s např. nastaveným

Okruh společně posuzovaných osob pro účely příspěvku na bydlení tvoří všechny osoby, které jsou v daném bytě přihlášeny k trvalému pobytu. Pokud však některá z těchto osob byt prokazatelně neužívá alespoň 3 měsíce, může žadatel o dávku příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce České republiky (dále jen „úřad práce“), a to podle místa trvalého pobytu, požádat, aby k takové osobě pro účely příspěvku na bydlení nepřihlížel. V řízení o žádosti o vyloučení takové osoby úřad práce vydá rozhodnutí, proti němuž lze ve lhůtě do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání. Odvolání se podává u úřadu práce, který o žádosti rozhodoval, o odvolání rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. V uvedeném případě, pokud bude žadatelem prokázáno, že dcera byt nejméně 3 měsíce neužívá (např. evidenčním listem s datem jejího odhlášení ze služeb, popř. prokázáním, že k odběru služeb nebyla nikdy hlášena), může žadatel při podání žádosti o příspěvek na bydlení zároveň podat žádost o nepřihlížení k dceři jako k

Muž narozený dne 31. 3. 1953 dosáhl důchodového věku dne  31. 3.  2016 (63 let). Nárok na starobní důchod by mu od dosažení důchodového věku vznikl, pokud by získal aspoň 32 let pojištění včetně náhradních dob nebo 30 let pojištění, za které bylo zaplaceno pojistné. Pro vznik nároku na starobní důchod tedy nestačí pouze dosáhnout důchodového věku, ale je třeba zároveň získat potřebnou dobu pojištění, neboť se jedná o zásluhovou dávku. Z toho, co uvádí pisatel v dotazu, vyplývá, že mu nárok na starobní důchod nevznikl. V případě, že tazatel získal kratší než výše uvedenou dobu důchodového pojištění, ale nejméně 20 let včetně náhradních dob nebo 15 let doby pojištění, za kterou bylo zaplaceno pojistné, vznikne mu nárok na starobní důchod ve věku o pět let vyšším, než je jeho důchodový věk, tj. dnem 31. 3. 2021. Tazateli zjevně nevznikl ani nárok na invalidní důchod, přestože byl posouzen jako invalidní ve třetím stupni. I pro nárok na invalidní důchod je totiž nezbytné získat potřebnou

Zdravotně postižené osoby nebo i senioři, kteří mají dlouhodobě zhoršený zdravotní stav, mohou požádat o sociální dávku, která se nazývá Příspěvek na péči. Řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném ministerstvem práce a sociálních věcí (viz https://formulare.mpsv.cz/oksluzby/cs/welcome/index.jsp ). Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce České republiky.