Kam schovala ses lásko, kam?

Brouzdám se podzimem,

hledám tě a marně vzpomínám.

Žluťásky už vítr  neponáší.

Barvy jsou matné, šedivé,

a brzké stmívání mě straší jak šediny v skráni mé.

Smutno je v sadech, smutno v duši 

a  moje srdce touhou buší.

Očima holé stromy objímám a vzpomínám..

Sukénky si něžně uložily,

nastlaly broučkům peřinky

a klíčkům jaro přislíbily. Však to znám.

Mé myšlenky jsou prázdné jak staré noviny.

Ty podzime, ty nejsi bez viny, 

bereš mi klid, když v prázdná hnízdečka vkládáš karmíny.

Kam odešla jsi, lásko, kam? Brouzdám se podzimem,

hledám tě a marně vzpomínám.