Myšlenky za úplňku,
jsou jenom hříšným sněním,
dvě sklenky cinknou o sebe,
než přijde rozednění.

A ruce hledají se,
splašeně, a tak trochu hravě,
když srdce tiše bojí se,
podlehnout vroucí lávě.

A noc pozvolna končí,
dvě těla v slastném objetí,
když noc splněných přání,
je pouhopouhým dojetím.