Tak daleká, tak blízká
je tvoje přítomnost,
a když se lásce stýská,
jen marně prosí Dost,
mé touhy rychle plynou,
jak pramen z úbočí,
a cit se hádá s vinou,
kdo stín svůj překročí.

Tak silná a tak křehká
je naše chvíle chvil,
i potmě cítím zlehka,
že jsi mě políbil,
tvá světla mizí v dáli
a v duši končí den,
my jsme se nepotkali,
jsme jeden velký sen.