Jak protržená hráz
a uplakaný mrak,
jak neomylný čas
já čekám na zázrak.
Snad jednou, co já vím,
má tíha odletí,
jak namodralý dým,
jak lásky prokletí.
Však nespoutaný sen
mě bude lákat dál,
jak cesta za sluncem,
jak lásky karneval.
Jsem osamělý strom,
co plody nerodí,
a jeden tichý tón
se k houslím nehodí.
7
komentářů
Jarmila Peerová
6.11.2014 20:31
Těžko hledám slova,abych vyjádřila svůj pocit po přečtení Tvé básně Zuzanko a na své svědomí říkám,je to stále těžší,neopakovat se a vyjádřit svůj pocit...,zkrátím to : jako vždy jsi prostě výborná.Tak jen skromně špitám, díky....
Marie Magdalena Klosová
6.11.2014 19:44
Milá Zuzko,přeji Ti ,aby "ta tíha"opravdu odletěla a větve Tvého stromu se rozšuměly radostí.mm
Milada Salajková
6.11.2014 09:34
Tiché, smutné, doufám že ne trvale.
Hana Rypáčková
6.11.2014 08:01
Je to tíživé a smutné vyznání, hodí se k podzimu.Opadaný strom.
Vladka Steinová
6.11.2014 07:54
Krásné,p.Zuzko, zvláště v této napjaté a vykloubené době pohladí Vaše slova na duši...
Soňa Prachfeldová
5.11.2014 23:15
Pěkné, pěkné
Jana Šenbergerová
5.11.2014 22:13
Mám ráda stromy, obzvláště ty osamělé. Jejich krása tak vynikne víc. A tvoje verše, Zuzko, jsou také vynikající.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
FOTBALOVÁ TIPOVAČKA
-
Kvíz i60 - 24. týden
Rozkvetly louky, zahrady i truhlíky na balkonech. Ano, tématem kvízu tohoto týdne budě "květena".
- Foto dne
Aktuální anketa
Máte rádi změny?