Snad jednou, co já vím

Snad jednou, co já vím
ILUSTRAČNÍ FOTO: stock.xchng

Jak protržená hráz
a uplakaný mrak,
jak neomylný čas
já čekám na zázrak.

Snad jednou, co já vím,
má tíha odletí,
jak namodralý dým,
jak lásky prokletí.

Však nespoutaný sen
mě bude lákat dál,
jak cesta za sluncem,
jak lásky karneval.

Jsem osamělý strom,
co plody nerodí,
a jeden tichý tón
se k houslím nehodí.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
7 komentářů
Jarmila Peerová
Těžko hledám slova,abych vyjádřila svůj pocit po přečtení Tvé básně Zuzanko a na své svědomí říkám,je to stále těžší,neopakovat se a vyjádřit svůj pocit...,zkrátím to : jako vždy jsi prostě výborná.Tak jen skromně špitám, díky....
Marie Magdalena Klosová
Milá Zuzko,přeji Ti ,aby "ta tíha"opravdu odletěla a větve Tvého stromu se rozšuměly radostí.mm
Milada Salajková
Tiché, smutné, doufám že ne trvale.
Hana Rypáčková
Je to tíživé a smutné vyznání, hodí se k podzimu.Opadaný strom.
Vladka Steinová
Krásné,p.Zuzko, zvláště v této napjaté a vykloubené době pohladí Vaše slova na duši...
Soňa Prachfeldová
Pěkné, pěkné
Jana Šenbergerová
Mám ráda stromy, obzvláště ty osamělé. Jejich krása tak vynikne víc. A tvoje verše, Zuzko, jsou také vynikající.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?