Na konci cesty,
tam,
kde píseň stoupá
k nebesům,
našla jsem klid
a jas.

Bylo ticho, jen
vlaštovky létaly
z hnízda
a do hnízda.

Západ slunce
a noc rozdělily
oblohu.

Stíny padly
do mé duše
i do údolí.

Vánek porušil
zrcadlení
v jezeře.

Můj vzdech
zaplavil prostor
překrásným
snem.

Já poznala,
že to není
konec, ale
že jsem
v modrém
oparu soumraku
našla harmonii.

I má píseň radosti
bude konečně
stoupat k nebesům.