Jsi studna bezedná
s pramenem mého citu,
jsi síla nezbedná
jak bouře za úsvitu,
jsi signál kouřový,
řeka, jež konce nemá,
kdo mi jen odpoví,
když slova jsou tak němá?

Jsi výstřel do ticha
a rušíš moje snění,
čas karty zamíchá
s rutinou každodenní,
jsi život tady, teď,
jak slunce do zlatova,
k čemu je odpověď,
když touha nezná slova?