Nad čím přemýšlíš, když rozsvítíš si večer lampu,
bys jejím světlem, jak aureolou ozářil svou šedivějící hlavu,
která smutkem klesá,
jak tvé vědomí
a noří se do neskutečných snění?
Vždyt život je jiný, jasnější, než kterékoliv světlo,
které září i pro tebe,
který nechceš.
Zhasni lampu a otevři oči!
I bez brýlí uvidíš to,
co život nabízí.
A tabule je prostřena,
stačí jen přisednout a brát.
Když však nasytíš své smysly, dávej též.
Vždyt v tom je přece naplnění bytí.