Paní Ivanko, teprve dnes jsem objevila váš příspěvek a zjistila, že jste své verše nepublikovala jinde. A to je škoda. Láska má mnoho podob. Přichází, odchází, ale přesto zůstává. Byla by škoda se pro ni uzavírat. Vždyť může kvést v každém věku. A rozkvete-li, pak už si nejsme cizí. Přeji nejen vám, ale všem krásné májové dny.

Vážení, jsem tu nová a stalo se mi, že jsem omylem umístila svůj příspěvek k veršům paní Jany. Omlouvám se jí i vám.

Vážení, jsem tu nová a stalo se mi, že jsem omylem umístila svůj příspěvek k veršům paní Jany. Omlouvám se jí i vám.

Miluji tě i nenávidím, naději dala jsem už k ledu, jenom ta krásná rána s tebou, ta zapomenout nedovedu. Ač přesné rysy tvoji tváře z paměti asi jednou zmizí, tak otisk tvého těla na mém nevymaže mi nikdo cizí.

Ahoj Jani, koukám, že mám v tobě velkou konkurenci a setsakra dobrou! Budu muset ve snažení hodně přidat... Ráda jsem tě poznala.

Milá Jano - dík za krásnou básničku. Já žiji sama = již pro ni nemám upotřebení, ale myslím, že ji v dohledné době využije moje vnučka (18 let)). Ráda sdělím i dalším. Krásných věcí je potřeba si vážit.

Jani.

Jani.

Čarujte oba svorně, jani, hodíte se k sobě moc!

Jani moc hezké, čaruj, čaruj, ale opatrně.***