Jak hlava u ramene,
zrcadlo pokřivené,
jak nezvládnutá nelibost,
já říkám lásce: Dost už, dost.
Jak nevyřčené díky,
zbytečné otazníky,
jak ústa sladká od frází
mi v kartách žebrák vychází.
Jak moře za odlivu,
rozpaky po obdivu,
v souboji s lásky potřebou
vztahuji duši za tebou.
