My utekli jsme sami

Próza/poezie

My utekli jsme sami

Datum: 9. 6. 2014

Diskuze: 7

Ilustrační foto: pinterest.com

Sáhla jsem na ruletu
a ta se roztočila,
jak kámen v amuletu
mě láska zaskočila.

Teď nevím, co se stane,
když noc má tisíc chutí,
sliby jsou vydýchané
a v hlavě není k hnutí.

Proč otazník je oblý
a vykřičník mě píchá,
s tmou jsme se nedohodli
a den k nám nepospíchá.

Proč stesk, co jitro halí,
je cítit výčitkami,
nás z ráje nevyhnali,
my utekli jsme sami.

| Moje poezie

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

7 komentářů

Milada Salajková 26.7.2014 19:47

Moc krásná.

Olga Štolbová 11.6.2014 11:47

Souhlasím s Jitkou, opravdu mimořádná, úžasná a prostě krásná báseň. Díky, díky, díky...

Jitka Chodorová 9.6.2014 16:32

Mimořádná báseň od mimořádné básnířky,díky za ní, Zuzko!!!

Hana Šimková 9.6.2014 15:05

Naprosto souhlasím s Jiřím, lépe bych to neřekla.

Jana Šenbergerová 9.6.2014 14:04

Zuzko, dovedeš vnímat, co je jiným skryto. Proč otazník je oblý a vykřičník mě píchá, ... Pro mě otázka skýtá možnosti, vykřičník pouze jedinou. ... nás z ráje nevyhnali, my utekli jsme sami. Vzhledem k tomu, jak je člověk neustále s něčím nespokojený, jsem si jistá, že tak nějak to bylo. Tobě je každopádně shůry dáno a já jsem moc ráda, že to posíláš dál.

Jiří Libánský 9.6.2014 10:04

Překrásné. Máš můj velký obdiv. Ty verše jsou dokonalé, poetické, výstižné. Máš neuvěřitelný talent. Poetickou duši a obrovskou slovní zásobu, se kterou umíš citlivě pracovat.