Kam oči nevidí

Můj svět

Kam oči nevidí

Datum: 16. 3. 2014

Diskuze: 5

Ilustrační foto: Zdenka Žichovská

Jdu tam, kam oči nevidí,
kde nikdo nic nezávidí,
jdu dopředu a pospíchám
a touhou vůbec nedýchám.
Jdu za tou svojí představou
a nechci klesnout únavou.
Chci ještě vidět, co osud dá,
je to však dále, než se zdá.
Za obzorem je svoboda
pro můj život to obroda.
Mé oči cíl svůj nevidí,
mé nohy nikdo neřídí.
Jdu vpřed tou trávou voňavou,
sluneční svit mám nad hlavou.
Žene mě vpřed mé vědomí
a také trochu svědomí.
Jdu za představou svou velikou
a nechci jíti oklikou.
Už dostávám se do cíle,
však cítím se dost nemile.
Za obzor není viděti,
je pryč to moje napětí.
Však dívám se stále kupředu
a žiji tak, jak dovedu.

| oči

Autor: Hana Šimková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

5 komentářů

Olga Štolbová 17.3.2014 15:36

Hani, fakt úžasná báseň, souhlasím s Jiřím ... *

Jiří Libánský 17.3.2014 12:28

Hezké, s úžasnou pointou v posledním verši. Do kamene vytesat.

Zuzana Pivcová 16.3.2014 18:13

Ano, ano, Hanko, žiji tak, jak dovedu. To je Tvé vyznání, které jsi tu tak krásně zveřejnila.

Hana Šimková 16.3.2014 12:15

Paní Jano jinak to ani nejde.

Jana Šenbergerová 16.3.2014 11:15

Perfektně vyjádřená cesta životem. Vědomí a svědomí jsou dobrými souputníky a obracet se zpět nepřináší žádný užitek. Nebo zatím jsem to nezaregistrovala. Také se dívám dopředu a žiji, jak nejlíp dovedu. :-)