Omastci... Když přiletí, je to radost

Omastci. Nevím, proč je mám tolik rád
FOTO: Martin Straka

Už zase nevím, dámy a pánové. Nevím, proč je mám tolik rád. Možná proto, že když jsem byl malý a měl nějakou nemoc horečnatou, přišly halucinace a mami Madalén jsem říkal, že všude kolem létají. Už tehdy se mi totiž líbili. Horečkanehorečka. Nebo je to pro mé příjmení? Vyprávím o havranech, které jsem si přejmenoval na Omastky.

Miluju Omastky a drobátko mi vadí, když jim lidi říkají vrány. Odmala se za nimi otáčím. Když jsem jednou jel za mým oblíbeným zimním sportováním, plaváním a saunou, na pomezí Ostravy a Bohumína jsem málem naboural. Mračna Omastků vs. mračna racků. Nádhera a Straka v transu.

Jasně, o nic v podstatě nejde, ale já jen zíral s očima navrch hlavy a mačkal spoušť. A postupně jim skrzeva to moje Železo&Sklo byl blíž.

Opeření letečtí hrdinové si občas potřebovali odpočinout. V černobílé řeži o sousta na skládce, o níž jsem při první fascinaci křídly nevěděl. A když si jeden Omastek vybral k pauze lampu, byla z toho málem bouračka další. To když jsem jej fotil z prostředka rychlostní silnice. Žádný jiný úhel pohledu se mi totiž nepozdával. Zato tato Bytost nebeská velmi (snímek osamocence na lampě).

A tak to s nimi mám každou zimu. Když přiletí, je to vždy radost. A to, prosím pěkně, mám rád léto, teplo, slunce. Nejsem zimní tvor. No vidíte, možná i proto mám ony černé elegány tolik rád. Díky nim se mi zima stává milejší.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
5 komentářů
Ivana Zadražilová
Když Straka k havranovi sedá, dopadne to takto hezky :-)
Martin Straka
...pěkný víkend, dámy a pánové, děkuju za postřehy a příhody... Svatavo nené, v Ostravě stále jsou... Zuzano, ano, to je to, o čem se pokouším povídat, je Krása s nimi a slet? Obzvlášť... Richarde, na obrázcích není nic vymazáno, to nedělám nikdy, ani tentokrát... Ještě jednou díky a pěkný den VáM.artin
Pavla Vítková
Líbí se mi pojmenování Omastci :-) Je to zvláštní, že mi dříve havrani vadili, dokonce jsem se jich bála, ale dnes jsou mi taky docela sympatičtí. I když je fakt, že už jsou spíše vzácní. Přepokládám, že jim naše teplá zima nevyhovuje.
Svatava Páleníková
Já jsem mládí prožila v Ostravě. Každou zimu s námi "bydleli" havrani. Byli vždy předzvěstí tuhé zimy.. Když jsme se pak přestěhovali na venkov, havrany jsem neviděla. Teď už údajně ani v Ostracvě léta nejsou.
Zuzana Pivcová
Když jsem koncem 80. let bydlela krátce v Mělníku u cukrovaru, tak jednou v neděli v podvečer jsem zažila slet havranů. Bylo to něco neskutečného. Po hejnech se slétali ze všech stran na "seřadiště" u cukrovaru, nejprve na stromy, a když už byly obsypané, tak na zem. Trvalo to asi půl hodiny. Musely jich být tisíce. Opravdu snad čekali na ty poslední, a naráz, jako když vystřelí, se zvedli a odletěli, asi někam na rybníčky v okolí. Byla jsem opravdu v úžasu nad tou dokonalou sehraností. Už nikdy jsem je potom takhle neviděla. Vy jste mi to připomněl.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?