Kritická poezie - jak osvěžující a potřebné !!!

U nás to je samozřejmě obdobné. mládež nejen že nepustí staršího na své místo, ale ještě se na zastávce narve do dveří před lidi, kteří tam už stáli, a honem si sedne. Mě nepustí sednout nikdo, protože ještě nejsem babička s bílými vlasy a s hůlkou. Na jednu stranu mě to může těšit, ale na druhou je mi jasné, jaké jsou tu vztahy. Mladí to mají bohužel valnou měrou z domova. Naše společnost je taková, že se většina lidí stará všemi prostředky skutečně jen o sebe a nanejvýš o své nejbližší. Ostatní lidé jsou jakoby bezcenní, ba přímo obtěžující již svou existencí. Bohužel. Ale doufám, že to není navždy.

Zveršoval jste to velmi výstižně. Ani se na ně nezlobím, spíš je mi jich líto. Byli jsme jim špatným příkladem a nepředali jsme jim základy slušného chování. Každý se snaží urvat, co může jen pro sebe, tak proč ne místo v dopravním prostředku, že? Naše politika je toho zářným příkladem. Sama i dnes pustím sednout člověka, který to evidentně potřebuje. A pokud mě pustí sednout mladý člověk, dám mu jasně najevo, že si tohoto gesta vážím. V davu ostatní mládeže to bývá často akt odvahy.