K tomuto rýmování mě inspirovala píseň Jarka Nohavici Pravda a lež.

Jako absolutní pravda to tak je. Mnohým ale dá práci to přijmout. Kéž by moudrost z básně skočila do co nejvíce hlav. Nemyslím zrovna jen těch, kteří to čtou.

Krásná oslavná báseň o pravdě. Lidé se hádají často, kdo z nich má pravdu. Když řeknete šamanovi, že máte pravdu, tak ho to rozesměje, jaké je to hloupé tvrzení. Pravdu vnímá jako synonymum pro skutečnost. Pravda je třeba že venku prší. O tom dešti může někdo vědět víc, protože zmokl, někdo o dešti venku slyšel a někdo ani netuší, že venku prší. Ale déšť přeci nemůže nikdo mít, ve smyslu vlastnit. Hledání pravdy je pátrání po skutečnosti a dohadování se o tom, kdo má pravdu, je hloupé. Líbí se mi, že v té básni to, o tom hledání pravdy, je.